Pražský svátek kazety oslavil analogový rituál
Druhý pražský Cassette Store Day přišli oslavit hudební nadšenci a malé kazetové labely do letenské kavárny Liberál už v sobotu 13. září, přestože celosvětový svátek je letos oznámený až o dva týdny později. K té příležitosti vyšla debutová kazeta AL od Dizzcocka odrážející dystopické vize legendární počítačové hry System Shock nebo album vzdávající poctu devadesátkovému indie rocku od Hissing Fauna, kteří večer zahráli ve sklepě Liberálu, stejně jako třeba hudební projekty Les nebo Rouilleux.
„Současný i budoucí popud pochází z nutkání prezentovat lokální kazetovou kulturu a český kazetový underground, což je smyslem toho našeho pražského Cassette Store Day. Chceme ukázat, že scéna je docela košatá, co se týče vydávání a publikování nahrávek na kazetách,“ říká Jakub „Lilek“ Ďuraško, který Den kazet pořádá pod záštitou svého labelu Stoned To Death Records v Praze už podruhé. Oficiální Cassette Store Day je ale letos ohlášený až na 27. září.
Jelikož první ročník měl podle slov organizátorů větší úspěch, než čekali, tento rok se o něj musí v Británii, respektive Evropě, a Americe starat odděleně. V USA ho zaštítil uznávaný label Burger Records, jehož základy stojí na zapomenutém formátu a který z garáží vyhrabal třeba Ty Segall.
Na otázku, proč vydává kazety, a ne raději vinyly, které jsou, co se týče záznamu zvuku, kvalitnější, Ďuraško odpovídá, že chce být součástí procesu, ne jen e-mailem objednávat produkt a pak ho dostat v krabici poštou: „Většinu našich kazet teďka vydáváme s komiksem, který kreslím. Také se na tom podílím manuálně, kompiluju ty kazety. V podstatě ji vytvářím, někdo mi ji nahraje a zbytek je už na mně. Ten proces mě baví, je to takové zadostiučinění – vyřezat obaly, ohnout je, popsat kazety.“ I když se přiznává, že má v plánu jeden vinyl vydat, kazet se ale nevzdá v žádném případě.
Z domácích labelů se kromě Stoned To Death v Liberálu ukázal českobudějovický NAAB, noiseový Obsedante, Baba Vanga orientující se na elektronickou avantgardu, ale i nováček Leoš Hort hledající jako Bűkko po internetových blozích experimentální techno z východní Evropy: „Cédéčka mi připadají natolik nuda, že se do toho nemá smysl pouštět. Nebo aspoň já to tak cítím. Je to stejně digitální audio jako wavky, co si člověk stáhne na netu. Kazety mě baví, protože díky tomu, že jsou levné, je rozdíl mezi tím koupit si download a kazetu minimální. Ta ale má nějaký design, můžu si ji vzít do ruky a můžu ji mít rád.“
Pásky si pouští občas jedině v autě, ale není podle něj ani tak důležité je přehrávat, jako mít důkaz, že oceňuje umělce, který se mu líbí: „Tu kazetu si vystavím, a i kdybych si ji neměl nikdy přehrát, tak je to věc, která mi každý den ukáže, že oceňuju umělce, co se mi líbí.“
Tento rok vydaly první dva releasy také přerovské Tape-ty. „Často jsme dojížděli někam na koncerty nebo na zkoušky a měli jsme autorádio na kazety a tím jsme byli limitovaní, ale pak se to nějak obrátilo,“ vysvětluje Tomáš Niesner, jak nápad založit Tape-ty vznikl v autě. „Jde o to, že tam je i ten zvuk zásadní. Děláme drone-ambientní věci, kazeta napomáhá lepšímu zvuku,“ dodává jeho kolega Jakub Šimanský – deformace zvuku na magnetofonové pásce podle něj nahrávce přidává na autenticitě.
To potvrzuje i Ondřej Bělíček, který vydal ke Cassette Store Day svůj sólový materiál jako Dizzcock, kde temnou dystopii digitální revoluce paradoxně podtrhuje analogový formát: „Tam hraje roli i ten zvuk toho nosiče. Na cédéčku to máš jak z mp3 – je to digitál. Na kazetě je ten zvuk jiný, je takový lo-fi, zamlžený, zastřený. To se mi na tom líbí.“ Spřízněný label KLaNGundKRaCH přestal podle jeho slov fungovat a přetransformoval se do aktuální značky Red for Colour Blind, která na síti dlouho existovala jenom jako blog. Proto kazeta vyšla právě tam. Zároveň ale říká, že by samozřejmě bylo lepší vydat to na vinylu. Je to ovšem risk, který si nemůže dovolit.
Mikuláš z hudebního projektu Les, který ambientní elektroniku konfrontuje se zvuky z terénu, říká, že pro něj je každý poslech kazety svátek. „Mě hrozně potěšilo, když jsem svoje vlastní nahrávky, které jsem znal z nekonečných poslechů digitální verze s relativně krystalickým zvukem, kde byly všechny frekvence neustále stejné, poslouchal na otcově staré hifi věži. Znělo to úplně jinak. Ten artefakt dostal i tuto hodnotu. Zní to jinak a mám z toho jiný zážitek.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
