Přes čáru: „EU je rasistická, Putin nemá reálnou moc a reagovat na islamofobii rusofobií je hloupé“
V magazínu Přes čáru nabízíme rozhovor s maďarským levicovým filozofem, politikem a publicistou Gaspárem M. Tamásem. Je to takový celoživotní disident. Za komunismu odporoval komunistům, patřil ke kritikům reálného socialismu, dneska oponuje Viktoru Orbánovi. V minulosti vyučoval na anglických, francouzských a amerických univerzitách a krátce působil i jako poslanec. V Česku mu v září vyjde odborná publikace K filosofii socialismu. Co považuje za největší současné nebezpečí pro společnosti v zemích Visegrádu?
„Zaprvé úplně nevěřím tomu, že by země visegrádské skupiny byly nějak výlučné. To, co se děje tady, se děje také v Chorvatsku nebo Slovinsku. Spíše je to dědictví po rakouském císařství. V nástupnických státech se objevuje důraz na etnicitu a následný příklon k radikální pravici. Dochází k tomu všude, nejen ve středoevropském regionu, ale i na Západě, jak víme. Rozdíl ale je, že ve většině zemí má radikální pravice své statečné a bojovné odpůrce a oponenty, což se až na pár výjimek o Střední Evropě říci nedá. Lepší je situace – alespoň z morálního hlediska – v balkánských zemích a také na západě Evropy. Ale podle mě můžeme říci, že pseudo-demokratický postfašismus zachvacuje postupně celý svět.“
Skutečně? Není to příliš pesimistický pohled?
„Vezměte si Indii. Je tam polofašistická vláda. V Indii! V největší demokracii na zeměkouli, kde žije miliarda lidí! Znovu posiluje kastovní systém, utlačování lidí na základě příslušnosti k nižší kastě nebo kvůli barvě pleti, disidenti jsou posílaní do vězení. A všichni to bez protestů skousnuli. Pro mě je to důkaz toho, že nastal čas, aby se začala mobilizovat levice.“
A co liberální síly ve společnosti? Není možné, že se liberálové postaví proti sílícímu konzervatismu, který má třeba svým identitářstvím zastřít fakt, že se společnost ve skutečnosti prostě fašizuje? Dokážete si představit, že se spojí liberálové z pravicových a levicových kruhů?
„Nemyslím si, že by na pravici ještě byli nějací spojenci. Co dělají, když vidí, jak se z Evropské unie stává pod vlivem východoevropských zemí – alespoň na začátku jsme k tomu přispěli – rasistická organizace? Podívejte se na maďarské fašisty. Hledají vysvětlení imigrační krize na levici, nebo obviňují třeba židy a také Spojené státy a dokonce pravici v Rusku! To jsou naprosté hlouposti. A anti-ruská fixace středoevropských liberálů, kteří mají mediální vliv, je také úplně absurdní.“
Myslíte? Není na místě určitá obezřetnost?
„Putin je bezpochyby nechutný politik, ale s naší krizí nemá nic společného. Nebo jen velmi málo. A už vůbec nemá v našich zemích takový vliv, jaký mu připisujeme. Nevylučuji, že financuje pár extrémně pravicových buněk, ale to nemá žádný dopad. Nezpochybňuji jeho zlé úmysly, ale jeho reálnou moc. Rozhodně ho nemůžeme vinit z našich krizí. A stavět se proti islamofobii rusofobií je podle mě prostě uhozené. To je šílenství.“
Před šestnácti lety jste publikovat článek o postfašismu. Upozorňoval jste v něm na rostoucí počet extrémně pravicových politických sil, ke kterému dochází po celé Evropě a v té východní zvlášť. A varoval jste před tím, k čemu později v Maďarsku – a nejen tam - skutečně došlo. Teď už nemluvíte o postfašismu, ale o etnicismu. Co to je? Jak se liší od nacionalismu?
Rozdíl je v tom, že nacionalismus měl supra-etnický rozměr. Vezměte si Československo. Nebo Jugoslávii. A předtím Rakousko-Uhersko. A nebo Sovětský svaz a Spojené státy. To znamená patriotismus, soudržnost, myšlenku sounáležitosti. Převyšovaly etnický nebo kmenový původ, stejně jako rasovou příslušnost. A to vše se rozpadá. Jen se podívejte na Velkou Británii. A hlavně sami na sebe! Vždyť vy jste s tím začali! Zdá se, že schopnost různých etnických a kulturních skupin koexistovat v rámci jednoho nacionálního státu se zmenšuje. A možná zmizí úplně. A tím se ohlašuje nástup věku válek.
Válek? To si nedokážu představit. Jaké války máte na mysli?
Občanské války. Alespoň zpočátku. Ale protože jsou mezi jednotlivými aktéry také silní hráči, záhy se to změní. Mysleli jsme si, že válka v Jugoslávii byla poslední epizodou, ale možná to byla spíše předzvěst naší budoucnosti. Vzpomeňte si na válku v Čečensku a tak dále, a tak dále. Zdá se, že společně sdílené představy o politice, o občanství a podobně, které formovaly měšťanský nacionalismus 19. století a které se oživily po druhé světové válce, dnes mizí. Po kolonialismu, který nefungoval, po takzvaném sovětském nebezpečí, které se nikdy neprojevilo – konec konců, sověti Západ nikdy nenapadli, že, takže po tomhle všem už nezůstaly žádné účinné politické myšlenky, které by přispívaly k vnímání společnosti jako celku, jako společenství. Proto se jedná o jiný typ krize, než je ekonomická. Velmi hluboce zasahuje politiku a kulturu. Potřebujeme lidi, kteří jsou schopní tohle vzít v potaz a zreflektovat to a také s tím – dřív nebo později – něco udělat. Protože situace je skutečně velmi nebezpečná.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.