Přes čáru: „Každé umění je politické,“ říkají Pavel Karous a Tamara Moyzes
Alespoň podle sochaře Pavla Karouse. Odvolává se při tom na teoretika a kurátora Ludvíka Hlaváčka a jeho tezi, že každé umění otevírá sociální vztahy. Na umění je pro Pavla Karouse přitažlivá svoboda: „Od puberty je to pro mě prostor, kde se spousty věcí odpouští. Na umění mě nejvíc baví to, že nemá žádné mantinely. Kromě těch, které si výtvarník určí sám.“ Pavel Karous přijal spolu s artivistkou Tamarou Moyzes pozvání do pořadu Přes čáru.
Umění často můžeme vnímat jako něco univerzálního, možná trochu odtažitého a neosobního. Jenže umění je také aktuální, reflexivní a mnohdy palčivé. Pokud se angažuje a nebojí se být politické.
„Já se neztotožňuji s pojmem angažované umění, ale s pojmem artivismus. Používám ho od roku 2009. Je zajímavé, že se objevil nezávisle v několika zemích zároveň,“ vysvětluje Tamara Moyzes. „Speciálně ve východní Evropě pojem angažované umění vytváří dojem, že vychází z komunismu,“ vysvětluje umělkyně. Sama se na mezinárodní umělecké scéně pohybuje velmi čile. Na Radiu Wave mluvila (nejen) o artivismu např. v Izraeli s Veronikou Ruppert.
Aktuální politické umění
Tamara Moyzes vyzdvihuje jednoduchou instalaci palestinského umělce Khaleda Jarrera na hranici Mexika a Spojených států. Jarrer reaguje na výroky jednoho z kandidátů na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce posílit bezpečnost hranic s Mexikem vysokou zdí. Video o Jarrerově cestě podél hranice a jeho instalaci najdete zde. „Tahle věc mě po dlouhé době velmi oslovila,“ říká Tamara Moyzes.
„Teď mě asi nejvíc baví dlouhodobé práce Tomáše Rafy,“ dodává Pavel Karous. Jeden z Rafových projektů je např. tato webová stránka. Je to autor návrhů česko-romské vlajky. „Jako výtvarník monitoruje neofašistickou a neonacistickou scénu a zpracovává to ve své tvorbě,“ vysvětluje Pavel Karous. „Ačkoliv to dělá už asi deset let, je jeho poloha stále aktuálnější.“
Umělecká svoboda je i odpovědnost
„Umělcova autocenzura v politickém umění by se měla týkat pouze toho, dát si pozor na to, jaký dopad to má na ty, kterých se jeho tvorba týká,“ prohlašuje Tamara Moyzes a jedním dechem dodává, že právě to byl důvod, proč vystupovala proti projektu česko-romské vlajky zmíněného Tomáše Rafy. „V období, kdy ten projekt vznikal, byly vztahy většinové společnosti k romské menšině velmi napjaté,“ připomíná Tamara Moyzes antiromské pochody v roce 2013.
„Obávala jsem se, že to nadělá spoustu zla, ale když se na to dívám dneska, prošlo to v podstatě v míru a pokoji. Aktivistka Ivanka Čonková česko-romskou vlajku nosila na různé demonstrace a také ji kvůli ní zatkli. Tyhle věci se v čase mění a vyvíjí,“ říká Tamara Moyzes a dodává, že nejlepší je, když jsou projekty od začátku dobré.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
