Přes čáru: Když chybí čáry na mapách. Jak funguje „humanitární Tinder“

03674689.jpeg

V dnešní době existují satelitní snímky celé zeměkoule, ale v mnoha případech chybí podrobné mapy. Zmapován není amazonský prales, jak podotýká Jiří Pánek z katedry rozvojových studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a dodává: „Také mě napadá chybějící mapa pralesa na Borneu nebo odlehlé oblasti Sibiře a Antarktidy. A libůstkou v tomto ohledu bude jistě Mariánský příkop, protože opravdu nevíme, co tam přesně je.“

Mapy také chybí často v dalekých a chudých oblastech, což může být problém např. při přírodních katastrofách nebo epidemiích. Propojit humanitární práci s mapováním se pokouší akce zvané mapathony. Jeden se koná 26. 7. 2016 v Praze a bude zaměřený na Sierru Leone. „Mapathony se v Praze konají každý měsíc, vždycky poslední úterý, ten zítřejší bude v coworkingovém centru K10,“ říká digitální stratég Jan Böhm z organizace Lékaři bez hranic.
Na video o mapathonu se můžete podívat např. zde.

„Na mapathonu se vždycky věnujeme jednomu místu, na kterém Lékaři bez hranic působí a které potřebují zmapovat,“ vysvětluje Jan Böhm a podotýká, že červencového mapathonu se zúčastní jeho kolegyně Eva Frišová, které pracovala v Sieře Leone na projektu Ebola. Lékaři bez hranic mají v zemi postebolové projekty zaměřené na matky s dětmi. Dobrovolníkům vysvětlí, co v dané lokalitě dělají a na co potřebují mapy, a zároveň jim ukážou základy jejich vytváření.

MapSwipe je lepší než Pokémon GO!

Krizové mapování je založené na crowdmapingu. Nakreslit mapu může každý, kdo má připojení k internetu. Toho využívá projekt Missing Maps (česky „chybějící mapy“). Vznikl v roce 2014 z iniciativy Lékařů bez hranic, Červeného kříže a Humanitární sekce OpenStreetMap.

Ještě jednodušší je aplikace pro mobilní telefony MapSwipe (http://mapswipe.org/), kde dobrovolníci označují oblasti, na kterých je co mapovat. „Přezdívá se jí humanitární tinder,“ doplňuje Jan Böhm a říká, že aplikace pomáhá odstranit problém, kdy dobrovolníky při mapování zdržují rozlehlé oblasti, kde nežijí lidé. „Na telefonu projíždíte satelitní snímky a označujete oblasti, kde se vyskytuje požadovaná kategorie, např. cesty nebo domy,“ upřesňuje Jan Böhm s tím, že tento předběžný průzkum zrychluje práci dobrovolným mapařům.

03674692.jpeg

Mapy budoucnosti? S roboty a drony – už dnes!

„Pokrok jde velice rychle dopředu,“ říká odborník na geografii Jakub Langhammer z Přírodovědecké fakulty UK. Spolu s ním narůstá potřeba získávat aktualizovaná prostorová data a také kvalitativní informace. „To je něco, co se neobejde bez lidí. Nicméně jedním ze zásadních milníků jsou drony, které se výborně využívají pro mapování následků katastrof. My je například používáme pro mapování následků povodní,“ vysvětluje Jakub Langhammer. Drony umí provést automatickou detekci škod nebo následků patrných v rozlivovém území. „Což zrychluje a zlevňuje tvorbu map,“ říká Jakub Langhammer.