Německá policie se v poslední době potýkala s několika skandály, kdy byli její členové obviněni z podpory pravicového extremismu. Neděje se něco takového i v české policii? „Podezření, že mezi policisty pronikají neonacisté, se objevují už od 90. let. Nikdy se to ale nepodařilo dokázat,“ říká právnička Klára Kalibová. Veřejnost by se prý měla bát spíš frustrace řadových policistů.
„Někteří policisté mohou mít radikálnější názory. Těžko je ale jednoduše trestat, když nenávistné řeči vede prezident i politici. Ty bychom měli stíhat jako první,“ myslí si senátor, právník a bývalý policista Václav Láska. Klára Kalibová, ředitelka neziskové organizace In Iustitia, která se zabývá násilím z nenávisti, se domnívá, že události podobné těm v Německu u nás nehrozí i proto, že mechanismy přijímání policistů a jejich kontroly jsou ve státní policii nastaveny celkem dobře. „Uchazeči o zaměstnání u Policie České republiky prochází náročnými psychotesty, které pomohou odhalit určité anomálie, a tito uchazeči pak končí jako neúspěšní a nejsou přijímáni,“ potvrdila její slova mluvčí PČR Lenka Sikorová.
Za posledních deset let se prý Klára Kalibová setkala jen s dvěma případy násilí z nenávisti spáchaného policisty. „Vůbec nevylučuju, že mezi policisty nejsou lidé s rasistickými a xenofobními názory, souvisí to ale hodně s tím, s čím se denně setkávají. Přichází do kontaktu s patologií, u některých typů kriminality mohou pachatelé dominantně pocházet z menšin, zejména v některých regionech,“ říká právnička. Takové zkušenosti mohou zkreslit pohled na svět a o to víc je podle Kalibové třeba pečovat o řadové policisty, kteří se potýkají s extrémním stresem.
Václav Láska, který pracoval několik let i jako pochůzkář, potvrzuje, že v policejní práci je těžké udržet si nadhled a objektivitu. „Setkáváte se s tím nejhorším ze společnosti, a snadno si tak vytvoříte radikální názory na to, co je špatné a jak by se to mělo řešit. Navíc jste ve společnosti lidí, kteří smýšlí stejně.“ Kalibová s Láskou se shodují, že školení, při kterých policistům pár hodin někdo vypráví o demokratických hodnotách, nemají moc velký smysl.
Klára Kalibová s kolegy pro české policisty školení organizovala a víc než přednášky o tom, jak se mají policisté chovat, se jim osvědčilo zajímat se o problémy školených policistů. Během vzdělávacích programů se setkávali s tím, že většina policistů měla nějakou frustraci z pracovního prostředí. Vadil jim třeba tlak nadřízených nebo absence bezpečného prostoru, kde by mohli mluvit o svých problémech. „Vždycky mě rozhořčuje, když se debatuje o tom, co se má v policii změnit, a nakonec se koupí nové boty a auta místo toho, aby se investovalo do lidí,“ říká Kalibová. Mluvčí policie s tímto tvrzením ale nesouhlasí. „Policie provozuje anonymní linku pomoci v krizi, kde mohou zaměstnanci řešit i problémy s nadřízenými, posttraumatickou intervenční péči i služby policejních psychologů, kteří znají policejní prostředí,“ říká Lenka Sikorová.
Byli na německé policejní střelnici i na německém cvičáku s profesionálními psovody. Řeč je o studentech bezpečnostně-právního oboru na střední škole technické v Mostě Velebudicích.
Václav Láska se také domnívá, že o řadové policisty se nikdo nestará. Největší problém policie je podle něj chybějící kariérní řád. „V policii se pořád povyšuje podle toho, kdo se s kým zná a jaké má kontakty. Nahoru většinou nejdou ti schopní, ale naopak. Střední článek řízení je strašně slabý, policii chybí už dvacet let odborní manažeři,“ stěžuje si Láska. „Většinu policajtů nejvíc frustrují jejich nadřízení.“ Ani s tímto tvrzením Lenka Sikorová nesouhlasí. „Obsazování služebních míst vychází ze zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Každý policista se po splnění určitých kritérií může ucházet o místo v režimu běžného obsazování služebních míst nebo ve výběrovém či nabídkovém řízení,“ uvedla policejní mluvčí. Recept, jak zlepšit podle něj dlouhodobě špatný systém, Václav Láska nezná. Narušit staré struktury a dostat do vedoucích pozic moderně smýšlející lidi je podle něj velmi obtížné mimo jiné i proto, že nefunkční systém může vyhovovat i některým politikům.
Ovlivňují politici práci policie a jde tomu zabránit? Jak dostat policisty mimo jejich bublinu a konfrontovat je s jinými pohledy na svět? Poslechněte si celou debatu s Klárou Kalibovou a Václavem Láskou.
Václav Žmolík, moderátor
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
