Při závislosti na vztahu raději ztratíme svoje já, než abychom ztratili druhého, říká psycholožka
Závislí můžeme být nejen na návykových látkách, ale také na lidech nebo na činnostech. Při závislosti na vztahu raději ztratíme svoje já, než abychom ztratili druhého. Cesta do nezávislosti bývá strastiplná, ale objevná.
Z výzkumů vyplývá, že tzv. nelátkové závislosti, tedy ty, které se nevztahují přímo k nějaké substanci, ovlivňují v mozku stejná centra jako ta, která jsou zasažena například u závislých na pervitinu či alkoholu. Zatímco od pervitinu i od alkoholu je možné abstinovat, přestat nakupovat, nebo používat digitální média je téměř nereálné.
Čtěte také
„V léčbě by si měl člověk začít uvědomovat potřeby, které si takovou činností sytí, a měl by hledat i náhradní způsoby, jak tyto potřeby uspokojit,“ říká v Diagnóze F psycholožka a psychoterapeutka Magdalena Frouzová, která s klienty se závislostí mnoho let pracuje. Vzpomíná přitom i na setkání s bývalými klienty oddělení léčby gamblingu v psychiatrické nemocnici v Bohnicích, kteří na nedávném výroční akci právě o tom, co jim v životě dělá radost, nadšeně mluvili.
Přibývá činností, na kterých můžeme být závislí? Bude se v budoucnu vedle závislosti na drogách, alkoholu a gamblingu léčit na psychiatrii i závislost na mobilu, nakupování a na vztazích? A proč se lidé, kterým dluhy v důsledku závislosti přerostly přes hlavu, nechtějí jít léčit? Poslechněte si rozhovor s Magdalenou Frouzovou v Diagnóze F.
Související
-
Můžu přestat pít, když budu chtít? Závislost je ztráta vnitřní svobody, mezi ní a návykem je rozdíl
„Závislost je proces, ne stav. Postupně člověka uchopí a vzniká z přirozené potřeby měnit své prožívání,“ říká v Balancu Stanislav Kudrle, psychiatr a psychoterapeut.