Pro udržení hranice oteplení na 1,5 °C je potřeba omezit těžbu ropy, vrtaři ale otevírají nová ložiska

ropa - těžební věže - těžba ropy
ropa - těžební věže - těžba ropy

Pokud budou ropné společnosti postupovat podle svých současných plánů, globální oteplení s největší pravděpodobností překročí kritickou hranici jednoho a půl stupně. Ukazují to hned dvě nové studie, které se zblízka podívaly na investiční plány korporací obchodujících s fosilními palivy.

V Británii se v posledních týdnech zvedla vlna protestů vyzývajících k akcím proti klimatické změně. Spektakulární happeningy aktivistické sítě Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí) paradoxně zastínily dvě nové studie, které s nimi úzce souvisí. Nejsou sice tak přitažlivé pro televizní kamery, ale o to zásadnější informace přináší. A příjemné čtení to není.

Loni na podzim vydal Mezivládní panel pro změny klimatu, který je hlavní vědeckou autoritou pro řešení klimatických otázek na půdě OSN, varovnou zprávu. Popsal v ní nutnost udržet globální oteplení pod hranicí 1,5 stupně nad průměrem z doby před nástupem průmyslové revoluce. V mnohasetstránkovém dokumentu jeho autoři detailně popisují pesimistické scénáře, které s velkou pravděpodobností nastanou, pokud se spokojíme s cílem omezit oteplení jen na dva stupně. Očekávat se dá větší sucho, extrémnější výkyvy počasí, prohloubení společenských nerovností, rychlejší úbytek druhů nebo větší zátěž pro lidské zdraví.

Nemáme čas, poslouchejte nás, skandovaly tisíce studentů při středoškolské stávce za klima

Za klima stávkovaly tisíce studentů v Praze

„Chceme, aby se o klimatické změně konečně začalo mluvit a aby politici začali konečně něco dělat,“ shrnuje jeden ze středoškoláků, proč přišel stávkovat. Z obavy o svou budoucnost a osud planety se jen pražské stávky Fridays for Future účastnilo několik tisíc středoškoláků, ale i vysokoškoláků a dětí ze základních škol. Protestovalo se i v Brně nebo Ostravě. Prohlédněte si fotogalerii z pražské stávky.

Zpráva Mezivládního panelu přesto přinesla jedno velmi pozitivní zjištění. Udržet oteplení pod 1,5 stupně je pořád možné, tedy pokud přijmeme adekvátní opatření napříč různými sektory. Studie z minulého týdne ale ukazují, že ropné společnosti se tímto směrem nejspíš nehodlají vydávat. Mezinárodní nevládní organizace Global Witness analyzovala investiční plány ropného průmyslu a porovnávala je s propočty Mezivládního panelu. Přišla se znepokojivými závěry. Pokud bude těžba ropy a zemního plynu na současných nalezištích probíhat podle předpokladů a předpovědí výnosnosti a takto získaná fosilní paliva se budou nadále spalovat, svět s největší pravděpodobností hranici oteplení o 1,5 stupně přesáhne. Aby se to nestalo, musela by se těžba zemního plynu na současných nalezištích snížit o šest procent a nafty dokonce o devět procent. Ropné společnosti ale navzdory tomu plánují otvírání nových těžebních polí v USA, Argentině, Kazachstánu nebo v Rusku.

Těžební firmy samozřejmě nemohou změny klimatu kvůli silnému politickému tlaku ignorovat. Pracují proto s různými scénáři toho, jak se vliv jejich průmyslového sektoru na klima bude vyvíjet, a podle toho upravují svoje strategie. A v tom je podle Global Witness problém. Často totiž využívají scénáře předpokládající využití technologií na zachytávání oxidu uhličitého. Ty ovšem ani podle Mezivládního panelu nejsou dostatečně vyzkoušené, natož spolehlivé. „Závislost na takovýchto technologiích je zásadním rizikem pro schopnost omezit oteplení na 1,5 stupně,“ říká doslova zpráva Mezivládního panelu.

Nord Stream 2 a pokládka potrubí ve Finsku

Podle organizace Global Energy Monitor, která sleduje fosilní energetiku, jsou pro omezování dopadů klimatické změny rizikem už jen připravované projekty ropného průmyslu v USA. Podle současných plánů by tam v budoucnosti mělo vzniknout tolik ropovodů, že by se jejich světový počet zvýšil o třetinu. To by podstatně zvedlo emise oxidu uhličitého. Mezivládní panel přitom počítá s celkovým snížením emisí v roce 2030 na polovinu předloňského stavu. Jen ExxonMobil plánuje v roce 2025 těžit víc ropy a plynu než v roce 2017. „Celý tento energetický systém není kompatibilní s klimatickým přežitím,“ vysvětluje spoluautor zprávy Ted Nace.

Otázka je, jak s takovými informacemi naložit a jestli vůbec v současnosti existují nástroje k tomu, jak ropné společnosti přesvědčit, aby skutečně respektovaly vědecká zjištění a mezinárodní závazky. Aktivisté Extinction Rebellion zatím sázmí především na mediální nátlak, sloupkař deníku Guardian Owen Jones zase vidí cestu ve skoupení akcií ropných společností a jejich ovládnutí státy. Ozývají se ale i radikálnější hlasy, například britský spisovatel a environmentalista George Monbiot tvrdí, že jediným řešením současné situace je kompletní změna ekonomického systému.

Mají ropné korporace vůli dělat účinná opatření proti změnám klimatu? A jak lze jejich aktivity kontrolovat? Poslechněte si příspěvek Honzy Šamánka.