Proč Stephen King nemá rád Kubrickovo Osvícení? Přízraky z hotelu Overlook a novinka Doktor Spánek
K vlně adaptací Stephena Kinga se letos připojí i film Doktor Spánek, který navazuje na slavný román a snímek Osvícení. Jak se s výlety do strašidelného hotelu Overlook filmaři až dosud vypořádávali? A co čekat od Doktora Spánka, kterého natočil tvůrce The Haunting of Hill House Mike Flanagan?
King versus Kubrick
Román Doktor Spánek, který navazuje na Osvícení, napsal King v roce 2013, pětatřicet let po vydání původní knihy. V doslovu upozorňuje čtenáře na to, že kniha navazuje na původní, románovou verzi Osvícení, a ne na proslulou filmovou adaptaci od Stanleyho Kubricka. Znovu tak svým fanouškům připomíná to, co tvrdí už od roku 1980, kdy Kubrickův film vznikl – že totiž on sám tuhle filmovou verzi své knihy neuznává. Kingova reakce je o to zvláštnější, že spisovatel jinak velmi ochotně veřejně vychvaluje i celkem průměrné adaptace svých děl a vůbec spoustu hororů napříč různými médii. Kubrickův Shining přitom patří k naprostým žánrovým klasikám, je to i jeden z filmů, které z Kinga udělali prominentního autora vyhledávaného hollywoodskými filmovými producenty (i když hlavní podíl na tom má hodně úspěšná adaptace Kingova románového debutu Carrie).
Kubrick a King si zkrátka jako autorské osobnosti vzájemně totálně nesedli a z Osvícení se i proto stal citlivý nerv Mistrovy tvorby. Příběh o rodině spisovatele Jacka Torrance, která se přes zimu stará o uzavřený luxusní hotel Overlook, se přitom v Kubrickově verzi samotným dějem od Kingova románu až tak zásadně neliší. Úplně rozdílné jsou jen závěry obou verzí, což je hodně podstatné i pro film Doktor Spánek. Zatímco na konci románu končí Overlook – jako správný strašidelný dům – v plamenech, Kubrick ho nechává dál stát.
Důležitější ale je, že Kubrick se od předlohy odchýlil v řadě detailů, které mohou mít nedozírné následky pro celkové vyznění díla. King například nesouhlasil s obsazením Jacka Nicholsona do role Jacka Torrance, protože měl pocit, že je to příliš excentrický herec, zatímco Torrance měl působit spíš jako tuctový, obyčejný otec rodiny. O filmové verzi Jackovy manželky King prohlásil, že „je ve filmu v podstatě jen proto, aby ječela a působila přihlouple, což není ta samá žena, o které jsem psal já“.
Alkoholismus a vztek
Hlubší důvod, proč má King s Kubrickovým filmem takový problém, souvisí s tím, že román Osvícení je z velké části autobiografická kniha o alkoholismu. Tedy, autobiografická dost specifickým způsobem. „Vždyť jsem koneckonců chlapík, který napsal Osvícení, aniž si vůbec uvědomil, že píše o sobě,“ napsal King ve své memoárové knize O psaní. Román Osvícení je pasážemi, které velmi přesvědčivě a zevrubně popisují myšlenkové pochody notorického alkoholika, přímo nasátý. Sám King na tom ale v době psaní knihy byl s konzumací alkoholu podobně jako Jack Torrance, takže reflexe jeho vlastního stavu se do textu dostávala spíš nevědomými kanály.
Kubrick naopak téma alkoholismu výrazně potlačil. Místo toho natočil další ze svých studií racionality a násilí. Zásvětní uspořádání hotelu Overlook připomíná hrozbu, kterou představuje počítač Hall 9000 ve Vesmírné odyseji nebo terapeutický program represivní vlády, který má zbavit násilných sklonů hrdinu Mechanického pomeranče. Jack Nicholson ve filmu ostatně předvádí spíš uhrančivou studii potlačovaného vzteku než tragický pád románového Jacka Torrance způsobený jeho vlastními slabostmi. Výstižně rozdíl mezi knihou a filmem popisuje Laura Miller: „King je v zásadě moralista. Rozhodnutí, která jeho postavy činí – ať už jde o to vyrovnat se s partou upírů, nebo vydržet 10 let abstinence –, jsou tím, co ho zajímá. Ale v Kubrickově Osvícení se hrdinové z větší části nacházejí v područí sil, které jsou mimo jejich kontrolu. Je to film, kde se vynořuje domácí násilí, zatímco Kingova kniha je o domácím násilí, které si určití lidé sami zvolí...“
Mimochodem, pokud vás zajímá, kam až se lze dostat při promýšlení Kubrickova filmu, můžete se podívat na celovečerní dokument Pokoj 237, ve kterém najdete leckdy i dost divoké interpretace této právem oslavované hororové klasiky. A je vlastně naprosto v pořádku, že Stephen King o tomto dokumentu prohlásil: „Viděl jsem z toho filmu asi půlku, pak mi došla trpělivost a vypnul jsem to... Nikdy jsem neměl moc trpělivost s akademickým blábolením.“ Kdo chce naopak vidět, jak by si King adaptaci svého románu zhruba představoval, můžete věnovat necelých pět hodin svého času televizní minisérii Osvícení, kterou v roce 1997 podle Kingova scénáře natočil Mike Garris. Je to adaptace mnohem věrnější, ale bohužel také o dost rutinněji natočená než Kubrickův snímek.
Doktor Spánek zabíjí upíry
Román Doktor Spánek, který na Osvícení navazuje, vydal Stephen King v roce 2013, takže je to jeden z jeho nejnovějších textů. Jeho hrdinou je Danny Torrance, syn Jacka Torrance, kterému bylo při událostech z Osvícení pouhých pět let. V románu (i v Kubrickově filmu) byl nadaný mimosmyslovou telepatickou schopností, které se přezdívá „shining“ (a které bylo v českém překladu ne zcela přesně přeloženo jako „osvícení“). A právě tenhle motiv je nejsilnější spojnicí mezi Osvícením a Doktorem Spánkem. Kniha se odehrává několik desítek let po Osvícení a vypráví o tom, co se s Dannym dělo po požáru v hotelu Overlook. Není překvapení, že se King v knize, tentokrát už mnohem uvědoměleji, vrací k tématu alkoholismu. Danny má v době, kdy se děj odehrává, za sebou divoké roky pití a také mnoho let, která strávil odvykáním a abstinencí. Právě pasáže, kde King popisuje zkušenost vyléčeného alkoholika, jsou nejsilnější z celého románu.
Je až překvapivé, jak málo má Doktor Spánek jinak společného s Osvícením. Hotel Overlook tu figuruje jen jako temná vzpomínka na pozadí. Doktor Spánek nepatří k nejhorším Kingovým knihám, ale rozhodně ani k těm nejlepším. King se znovu projevuje jako zručný spisovatel, který by dokázal psát strhujícím způsobem o čemkoli, ale jeho příběh postrádá jakoukoli tajuplnost a hrozivost. Líčí totiž celkem béčkově přímočarý příběh o boji s tlupou „white trash“ upírů, kteří se živí energií dětí nadaných „osvícením“ a putují Spojenými státy v karavanech.
Očekávání spojená s filmovou verzí tak nejsou příliš veliká. Nadějně působí v podstatě jen dva faktory. Jedním z nich je to, že snímek navazuje na Kubrickův film, a ne na Kingovo Osvícení. To znamená, že hotel Overlook pořád stojí a Danny se do něj ve filmu přímo fyzicky vrátí. Druhý pozitivní faktor je jméno režiséra. Mike Flanagan patří k výrazným hororovým talentům už od skvělého filmu o prokletém zrcadle Oculus. Navíc je to autor, který Kingovi rozumí. Dokázal to v solidní adaptaci románu Geraldova hra, ale hlavně ve výtečném duchařském seriálu The Haunting of Hill House. Ten sice vznikl velmi volně podle slavného románu Shirley Jacksonové, ale je v něm tolik kingovských motivů, že se o něm dá mluvit jako o zdaleka nejlepším filmu či seriálu podle Stephena Kinga z poslední doby – i když vlastně podle žádné konkrétní Kingovy knihy není.
Více o zimování ve strašidelných hotelech, alkoholismu a upírech z karavanů si poslechněte v novém díle Ektoplasmy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
