Profesor Ivan Rektor v Diagnóze F: Trauma holokaustu je unikátní a nese se generacemi

8. listopad 2018

K tématu transgeneračního přenosu traumatu u přeživších holokaustu přivedl neurologa Ivana Rektora zájem o historii i vlastní příběh rodiny, v níž se toho za války stalo hodně. Vědci pod jeho vedením teď hledají možné biologické projevy reakce na holokaust, které by bylo možné identifikovat i u potomků přeživších, tedy u lidí, kteří s holokaustem vlastní zkušenost nemají.

„Pokud chceme vyšetřit transgenerační přenos traumatu u osob, které zažily holokaust, máme v současné době poslední možnost,“ říká v rozhovoru Diagnózy F profesor Ivan Rektor. Výzkumu se účastní čtyřicet lidí z tzv. první generace. „Když se dnes díváme na těch našich čtyřicet přeživších v první generaci, tak někteří byli v té době dospělí, někteří byli děti, někteří byli skrývaní, jiní byli v Terezíně, další šli do Osvětimi, někdo byl partyzán,“ popisuje různorodost účastníků studie, která jako první zkoumá transgenerační přenos traumatu až do třetí generace.

Lidem ve třetí generaci může být dnes něco mezi patnácti a padesáti lety a řada z nich ani nemusí vědět, že se holokaust týkal i jejich rodiny. To, že to nevědí, není podle Ivana Rektora nic vzácného, naopak. Jedním ze způsobů, jak se lidé vyrovnávali s traumaty holokaustu, bylo i vytěsnění. „Možná něco zažila babička, ale vlastně se o tom v té rodině nemluví,“ říká neurolog.

Přeživší holokaustu

Transgenerační přenos traumatu je možné popsat i u jiných traumat, netýká se tedy jen holokaustu nebo jiných podobných historických událostí, zmíněná studie se však věnuje pouze přeživším holokaustu a jejich potomkům. „Trauma holokaustu je unikátní, protože trvalo velmi dlouho. Už dlouho před okupací se začali lékaři a právníci vylučovat z odborných komor, následovalo různé ponižování, zákazy školy, konfiskace majetku, vyhánění, to trvalo léta, než přišlo vlastní vyvražďování. A když se po konci války lidé vrátili domů, zjistili, že mají zavražděné rodiče, děti, sourozence, a ten šok přetrvával,“ říká Ivan Rektor, podle kterého přežívali jen ti nejodolnější. „Při nedávné besedě v jednom starobinci na Slovensku nás oslovil stoletý pán: ‚Vysvětlete mi, jak to, že jsem normální, když jsem si někde v lese vykopal díru, do které jsem se schoval a sedm měsíců jsem z ní nevylezl, a nevěděl jsem, v kterou hodinu mě najdou a zastřelí?‘“, vypráví Rektor nedávnou zkušenost.

Jak se u nás může projevovat trauma prožité našimi předky? Jak se s traumaty svých rodičů vyrovnávají děti přeživších? A je ještě možné se zapojit do unikátního výzkumu v tzv. třetí generaci? Poslechněte si rozhovor s profesorem Ivanem Rektorem.

 

Profesor MUDr. Ivan Rektor, CSc. – neurolog z 1. neurologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně a vedoucí výzkumného Centra neurověd, CEITEC.

Literatura:

Tenenbaum, S.: Deprese, odkaz předků
Teuschel, P.: Tajemství předků
Tóthová, J.: Úvod do transgenerační psychologie rodiny

Odkazy:

Informace pro zájemce o účast ve studii
Rafael institut (terapeutická skupina pro děti přeživších v Praze)

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.