Psycholog Marek Preiss: Může psycholog vyjednat mír mezi Izraelem a Palestinou?
Velkým lidským skupinám se ve svém oboru věnují zejména sociologové, antropologové a historici. Zajímají se o ně však i psychologové, ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že v tak velké skupině, jako je například škola, obyvatelé města či státu nebo lidé žijící na stejném území, nelze postihnout psychologické aspekty tak dobře, jak je umíme vnímat u jednotlivců.
Události, které se dějí velkým lidským skupinám, však mohou ovlivňovat nejen skupinové osudy, ale i osudy individuální. „Psychology zajímá, k jakým došlo mezigeneračním změnám, jak vnímáme historické události, zajímají nás změny pohledů a mechanismy, proč některé události vnímáme jako špatné a jiné jako dobré. A v neposlední řadě, jak to všechno souvisí s naší individuální, ale i skupinovou identitou,“ vysvětluje v Diagnóze F psycholog doc. PhDr. Marek Preiss, Ph.D.
Diagnóza F: Lidé ve skupinové terapii zůstávají déle, než plánovali, říká terapeutka Helena Klímová
Skupinová terapie vznikla jako reakce na nouzovou situaci v období 2. světové války – z válečných bojišť přijížděla spousta vojáků, kteří potřebovali péči nejen po fyzické, ale i po psychické stránce. Kapacita individuální psychoterapie, která byla k dispozici, však byla omezená. A tak lékaři zkusili lidi léčit po skupinách.
Teoreticky lze práci s velkými lidskými skupinami využít třeba k tomu, abychom si uvědomili, že v podobné situaci, v jaké se nyní nacházíme, už byli lidé před námi, jak ji prožívali a k čemu to v důsledku vedlo, mohli bychom se tedy vyvarovat stejných chyb. Praktické využití nachází práce s velkými lidskými skupinami například při vyjednávání míru mezi dvěma znesvářenými národy, jako jsou třeba Izraelci a Palestinci. „V jedné místnosti se samozřejmě nesejdou celé národy, ale mohou se sejít jejich reprezentanti, reprezentanti některých konkrétních oborů, třeba sociální pracovníci nebo psychologové z těch dvou komunit, což jsou lidé, kteří mohou ovlivňovat další lidi,“ popisuje praxi Marek Preiss.
Jak se pracuje s velkými skupinami? Kde je hranice mezi psychologií a politikou? A jak můžeme zjistit naši vlastní identitu? Poslechněte si rozhovor s psychologem Markem Preissem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.