Diagnóza F: Lidé ve skupinové terapii zůstávají déle, než plánovali, říká terapeutka Helena Klímová
Skupinová terapie vznikla jako reakce na nouzovou situaci v období 2. světové války – z válečných bojišť přijížděla spousta vojáků, kteří potřebovali péči nejen po fyzické, ale i po psychické stránce. Kapacita individuální psychoterapie, která byla k dispozici, však byla omezená. A tak lékaři zkusili lidi léčit po skupinách.
V Československu se skupinová terapie objevovala nejdříve v kontextu léčby závislosti a v manželských poradnách. „Když lidé mluvili o svých osobních věcech, a ne o politice nebo o společnosti obecně, tolik se nebáli mluvit ani za minulého režimu,“ vzpomíná skupinová analytička a psychoterapeutka Mgr. Helena Klímová. Skupinovou terapii je možné využít při řešení řady obtíží, které člověka v životě potkají. „Často do skupiny vstupují třeba mladí lidé, pro které je to určitý prostor, kde se jim dostane podpory při vstupu do dospělosti,“ uvádí příklad terapeutka.
Diagnóza F: Realita terapeutických komunit
O terapeutických komunitách pro léčbu závislostí jsme mnozí už slyšeli. Možná máme i nějaké představy o tom, jak to tam vypadá, co se tam děje. Někdy ty představy ale hraničí spíš s pověrami a mýty. O realitě terapeutických komunit v Čechách jsem si v Diagnóze F povídala s MUDr. Davidem Adamečkem, ředitelem a zakladatelem jedné z nejstarších komunit u nás.
Je-li řeč o malé terapeutické skupině, pak se bavíme o skupině třeba osmi lidí, které trápí celkem běžné obtíže. Skupinová terapie však není vhodná vždy a pro každého. „Pokud by přišel někdo, komu by třeba zrovna zemřel někdo blízký a potřeboval by si to nějak prožít a odtruchlit, do běžné skupiny bych jej zřejmě nedoporučila,“ říká Klímová. Členové skupiny by se mimo skupinu neměli znát ani potkávat. „To bývá problém v menších městech, kde se lidé znají, a tak tam často není možné touto formou pracovat,“ popisuje limity skupinové terapie.
Se skupinou se však pracuje nejen v rámci skupinové terapie. „Učitelé běžně pracují se skupinami žáků, i když v oblasti práce se skupinou mnohdy nejsou adekvátně vzděláni,“ říká Klímová, podle které by takové teoretické vzdělání mohlo pomoci lépe zvládat například šikanu ve školách.
Zajímá vás, s čím vším může skupinová terapie pomoci? Poslechněte si celý rozhovor v novém díle Diagnózy F!
Odkazy:
Česká společnost pro psychoanalytickou psychoterapii
Konference 3. Jarní skupinové dny
SUR, systém vzdělávání v psychoterapii
Související
-
Diagnóza F: Realita terapeutických komunit
O terapeutických komunitách pro léčbu závislostí jsme mnozí už slyšeli. Možná máme i nějaké představy o tom, jak to tam vypadá, co se tam děje. Někdy ty představy a...
-
Profesor Zbyněk Vybíral v Diagnóze F: Psychoterapeut by měl...
Když se začnete zajímat o psychoterapii a rozhodnete se pořídit si odbornou literaturu k tématu, velmi pravděpodobně se vám dostanou do ruky publikace profesora Zby...
-
Profesor Zbyněk Vybíral v Diagnóze F: Když klientka svádí...
V druhé části rozhovoru s psychologem Zbyňkem Vybíralem, který napsal řadu knih o psychoterapii a nedávno i knihu Jak se stát dobrým psychoterapeutem, jsme si povíd...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
