Projekt Fakta o klimatu: V médiích mají popírači klimatických změn větší prostor, než by měli mít

6. srpen 2019

Cílem projektu Fakta o klimatu je změnit styl diskuze, která se v současnosti o klimatických změnách v Česku vede. Proč jsou na vině nejen politici, ale také novináři a vědci? Poslechněte si celý rozhovor, kde projekt více přiblížili v rozhovoru Ondráš Přibyla a Marek Lahoda.

„My bychom chtěli nejdřív pokrýt něco, co by se dalo považovat za základní znalosti. Grafy, které bychom chtěli publikovat v tomto roce, by měly pokrýt něco ‚jako maturitu z klimatických změn‘. To znamená, chceme, aby lidi věděli, že se Česká republika oteplila o dva stupně od roku 1960, zhruba jaké jsou emise v Česku a ve světě a proč je vůbec důležité to řešit. Ono se zdá, že změna o jeden a půl stupně Celsia je malá, ale je potřeba vysvětlit, co to znamená z hlediska bodů zlomu, ke kterým se blížíme, a z hlediska celého klimatického systému planety,“ vysvětluje blíže Přibyla jeden z cílů projektu. Odkud získávají pro své infografiky data a jak ověřují důvěryhodnost zdrojů, si můžete poslechnout ve zvuku.

„Teď je ten nejvyšší čas panikařit.“ Středoškolští studenti v Česku se připojují ke stávkám za klima

Petr Doubravský a Lucie „Lála“ Myslíková

Skupina studentů a studentek středních škol z celé České republiky vydala prohlášení, se kterým se přidávají k mezinárodnímu studentskému boji za klima. V pátek 15. března vyjdou do ulic a připojí se ke globální stávce za klima, inspirováni šestnáctiletou Gretou Thunberg a dalšími studenty po celém světě, kteří stávkují už teď. Více o středoškolských stávkách a hnutí Fridays for Future v rozhovoru s Lucií „Lálou“ Myslíkovou a Petrem Doubravským.

„Obcházeli jsme politiky, kteří kandidovali do voleb do evropského parlamentu, a ptali jsme se jich, z jakých dat čerpají pro nějaké své vize toho, jak pracovat s klimatem. Zjistili jsme, že nikdo z oslovených nečetl ani zprávu IPCC (Mezivládního panelu pro změny klimatu) určenou politikům,“ říká Přibyla. Současný stav znalostí základních faktů týkajících se klimatické změny politiků i novinářů považují Přibyla i Lahoda za nedostačující. „V poslední době se objevuje čím dál tím více zpráv o změnách klimatu, ale dost často se hovoří pouze o důsledcích, aniž by bylo zmíněno, že je to důsledek změny klimatu,“ vysvětluje Lahoda. Jak mohou za časté zkreslování informací a nízkou úroveň znalostí širší veřejnosti vědecké instituce? A proč je v Česku dán vysoký prostor popíračům klimatických změn?

Fakta o klimatu i z důvodů výše zmíněných cílí především na novináře, politiky, ale také učitele a bloggery: „První nápad byl poskytnout novinářům data pro to, aby mohli psát něco jiného než příběhy. Zvažovali jsme, jestli necílit na celou populaci, ale to je mnohem složitější. Běžný člověk je zvyklý se podívat na něco a během dvaceti až třiceti vteřin zjistit, zda ho to zajímá. Pokud se bavíme o komplexním problému typu klimatické změny, tak to vyžaduje trochu větší úsilí. Řekli jsme si proto, že budeme cílit na lidi, kteří jsou zaprvé multiplikátoři a zadruhé můžeme očekávat, že budou chtít pochopit, co na těch grafech je, a neodloží je po deseti vteřinách,“ říká Přibyla, ale zároveň dodává, že rozšíření rozhodně nevylučuje.

Co by v současné době pomohlo Česku snížit emise skleníkových plynů? Jak o klimatických změnách informují média v zahraničí? Kterými zahraničními weby se tvůrci Fakt o klimatu inspirovali? Poslechněte si celý rozhovor.

autor: Šimon Holý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.