Prolomit vlny: Už jste slyšeli ženy žádat muže, aby rodili?
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová z ČSSD minulý týden navrhla, aby se na rodičovské dovolené vystřídali oba rodiče, jinak přijdou o část rodičovského příspěvku. Znovu tak rozvířila širší debatu o genderové rovnosti v naší společnosti.
Často se účastním diskusí na toto téma – osobně v malé skupině, na internetu nebo na přednáškách a konferencích. Někteří lidé jsou schopni bavit se o těchto záležitostech věcně, vyslechnout a zvážit argumenty druhé strany a někam ty myšlenky společně posunout. Ale velká část této debaty je poměrně vyhrocená, emotivní a protkaná mnoha předsudky a stereotypy. Ty jsou někdy záměrné, někdy nevědomé. Lidé je často opakují slepě, možná ze zvyku, možná proto, že na první pohled skutečně dávají smysl a oni se nad nimi nikdy nezamysleli a nepokusili se je zpochybnit.
Jedním z takových argumentů, který nejčastěji potkávám v anonymních internetových diskusích, je něco ve smyslu: „Cože, muž se má starat o dítě a domácnost? Co po mužích budeme chtít příště, aby rodili a kojili? A menstruovat mají jak?“ Určitě už jste něco takového slyšeli a možná jste si řekli: „No jo, na tom něco je, muži a ženy si prostě nejsou rovni, takže některé věci jsou v pořádku, když zůstanou, jak jsou. Třeba i to, že ženy chodí mnohem častěji na rodičovskou dovolenou.“
Jestli vám tohle proletělo hlavou, stali jste se obětí tzv. argumentačního klamu nebo faulu. Tak se říká různým prohřeškům proti věcné diskusi. Lidé je často dělají nevědomky. Horší je, když je někdo používá záměrně, aby publikum nebo oponenta v diskusi manipuloval žádoucím směrem. V našem konkrétním případě, tedy že muži nemohou rodit, a proto by se po nich neměly žádat některé další aktivity, diskutující smazává hranici mezi biologickou podstatou člověka, tedy jeho rozmnožovacími orgány, a situací, která již není biologicky pevně daná, tj. kdo a v jaké míře se stará o děti.
Můžeme se bavit o tom, nakolik v rozhodnutí, kdo půjde na rodičovskou, hraje roli ženská potřeba starat se o své dítě, nicméně porod a následná péče jsou z hlediska lidského těla pořád dvě odlišitelné oblasti. Ale tím, že se hodí do jednoho pytle, se diskutujícímu daří sociální nerovnost neférově ospravedlňovat na základě nerovnosti biologické.
Schválně se zamyslete: kolikrát jste skutečně zažili, že by se žena dožadovala, aby muži rodili, kojili a menstruovali? Mám návrh: zaměřme se na to a do budoucna sledujme, kdo s tímto argumentem přichází. Zeptejme se mluvčího, jestli si uvědomuje, že klame a manipuluje. Ukažme, že je nevěcný a absurdní, a nedovolme mu, aby takto lacině působil na emoce publika. Nezůstávejme pasivní a nenechávejme to plavat.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
