Prurientovo nové EP: Chlípné šípy

21. listopad 2011

Pod lascivním pseudonymem Prurient (tedy „chlípný") se ukrývá hyperaktivní noiseový muzikant Dominick Fernow, který své experimentální zvukové koláže vydává už od konce minulého milénia - většinou u malých nezávislých labelů a často na kazetách.

Fernow je také členem temně synthpopového projektu Cold Cave, přičemž jeho sólo diskografie čítá k dnešnímu dni několik desítek položek. K nim v letošním roce přibylo vysoce ceněné album Bermuda Drain, které nyní doplňuje pozoruhodné EP Time's Arrow.

Zatímco na desce Bermuda Drain Dominick Fernow zvolna upouštěl od nekompromisního hlukového brusu směrem k pravidelnější rytmice, na EPčku Time´s Arrow pracuje metodou jeden krok kupředu, jeden zpátky. První dva z pěti tracků jsou příkladem Prurientova poutavého vychýlení z dráhy - posunu od ryze konfrontační hudby k ponurému, nádherně podchlazenému soundu.

02484648.jpeg

Rozkřupaný rytmus a temné syntezátorové plochy, do nichž zaznívá mrazivý mužský monolog, prozrazují jasnou inspiraci soundtracky Johna Carpentera. Oba titulní tracky (Time´s Arrow a Time´s Arrow Unsolved) jsou nepochybně tím nejpřístupnějším co Fernow dosud natočil, ani jeden z nich ovšem nelze chápat jako ústup z vydobytých pozic. Arktická nálada soumraku civilizace, bezmála chytlavý motiv a fantastická práce s texturou zvuku z obou kompozic činí jedny z Prurientových (jakkoli nečekaných) kariérních vrcholů. Možná měli producenti prequelu Carpenterovy nedostižné filmové klasiky Věc (v kinech od prosince) svěřit soundtrack právě jemu.

Zbylé tři tracky EPčka nás nicméně vracejí na povědomé teritorium. Sonická tortura a orgie distorzovaných zvuků začínají s dvouminutovou miniaturou Let´s Make A Slave a pokračují skladbou Maskless Face - industriální ódou na bolest, jíž dominuje řev na hranici nepříčetnosti. Závěrečný instrumentální track Slavery in The Bahamas je pak náležitě surovou tečkou za apokalyptickým minialbem zasvěceným různým podobám rozkladu. Přesto Prurient nekončí na agresivní notu: poslední minutu desky vyplňuje líbezná, relaxační koda, která k nám doléhá jakoby z rozvalin vedlejšího paneláku.

02484647.jpeg

Je jasné, že Fernowowa novinka - odkazující názvem k novele Martina Amise pojednávající o holocaustu a tematicky se dotýkající tajemné vraždy Elizabeth Short známé jako Black Dahlia – nutně musela být podřízena estetice zániku. Autorovy „power electronics“ se však na Time´s Arrow představují v nových, lehce překvapivých odstínech. Naslouchat rozklíženému světu na pokraji zkázy bývá málokdy takhle opojné.

Spustit audio