Psychologové čekají po covidu vlnu duševních poruch, říká o důsledcích distanční výuky neurovědkyně

Distanční výuka spolu s řadou omezení, která souvisejí s více než rok trvající pandemií, proměnila stresovou zátěž, s níž se mladí lidé potýkají. Z průzkumů vyplývá, že jsou častěji úzkostní a depresivní. Zatímco před pandemií mohli na podobné propady svých kamarádů upozornit spolužáci nebo si toho mohli všimnout sami učitelé, teď je takových možností mnohem méně.

Marie Salomonová|foto:Michaela Cásková

Duševnímu zdraví se se středoškoláky z celé republiky věnují v rámci webinářů pracovníci spolku Nevypusť duši. Tématem bývají vedle příznaků duševních poruch zejména možnosti, jak se udržet v kondici a také kde hledat pomoc.

„Pracujeme se studenty i z regionů, kde není dostupná vůbec žádná pomoc v oblasti dětského duševního zdraví, jednou z možností je proto volat na Linku bezpečí,“ říká Marie Salomonová, neurovědkyně a ředitelka spolku. Zároveň radí, aby se mladí lidé nenechali odradit, když se na Linku bezpečí napoprvé nedovolají. Linky důvěry jsou podle ní dlouhodobě přetížené, a tak je to třeba někdy zkusit víckrát.

Jakou pomoc mají k dispozici studenti vysokých škol a nezapomnělo se na ně trochu? Co dělat, když se nám rozpadne spánkový či denní režim? A jak můžeme poskytnout pomoc někomu, kdo ji potřebuje, ale zapřisáhl nás, abychom o jeho potížích rozhodně nikomu neříkali? Poslechněte si Diagnózu F s Marií Salomonovou.