Psychózy se poprvé projevují většinou v začátku dospělosti, říká psycholožka

Na včasné intervence u lidí s počínajícími duševními onemocněními se zaměřuje projekt VIZDOM. O praxi i klientech mluvily v Diagnóze F psycholožka Terézia Dlhošová a sociální pracovnice Iva Stoklasová
Halucinace, pocity pronásledování a problémy v komunikaci s lidmi, to jsou jen některé příznaky, které by mohly být signálem počínajícího závažného duševního onemocnění. Mezi ty patří zejména schizoafektivní poruchy, např. schizofrenie. I zde většinou platí – čím dříve se člověk dostane do péče odborníků, tím lépe jde nemoc zvládnout.
Národní ústav duševního zdraví proto spustil pilotní projekt VIZDOM, který se zaměřuje na včasné intervence u lidí se závažným duševním onemocněním a doplňuje systém psychiatrické péče u nás. „Klientku jsme začali navštěvovat na doporučení lékaře během její hospitalizace v Bohnicích. Po těžkém průběhu závažného duševního onemocnění teď funguje v rodině i v práci,“ popisuje výsledek intervencí sociální pracovnice projektu Iva Stoklasová.
Psychotické poruchy se u mužů nejčastěji projevují mezi 15 a 25 lety a u žen mezi 25 a 30 lety a mají tendence se vracet opakovaně. U klientů projektu VIZDOM se to za poslední dva roky zatím stalo jedinému z nich. Psycholožka Terézia Dlhošová to přičítá na vrub relativně krátké době fungování projektu a zároveň skutečnosti, že klienti jsou v pravidelném kontaktu s odborníky, a společně si tak mohou všimnout blížícího se propadu, který je možné už v začátku zvládnout vhodnou intervencí, včetně úpravy medikace.
S jakými problémy a mýty se potýkají lidé se závažným duševním onemocněním? Existuje objektivní úroveň stresu, který nás ohrozí na duševním zdraví? A jak se pracuje s vracející se paranoií? Poslechněte si Diagnózu F s Terézií Dlhošovou a Ivou Stoklasovou z projektu VIZDOM.
Související
-
Petr Winkler z projektu VIZDOM: Gramotnost v oblasti duševního zdraví je velmi nízká
„Včasné intervence jsou programy, které míří na lidi ve vysokém riziku závažného duševního onemocnění. Cílí na jejich včasnou identifikaci a léčbu. Směřují k tomu, aby...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.