Rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima: Není titul jako titul. Záleží na vystudované škole
„Ten titul vám vlastně nic nezaručuje. Jen známku, že jste dokončil nějaký stupeň vzdělání. Teď se u nás ale začíná projevovat to, co je např. ve Spojených státech běžné po desetiletí. Začíná se řešit, jakou školu jste vystudoval. Když jste absolvent Harvardu nebo Stanfordu, tak máte skoro jisté zaměstnání a vaše finanční ohodnocení je mnohem vyšší, než když vystudujete stejný obor na ‚no name‘ škole,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
„Myslím si, že mladý člověk by měl své vzdělání určitým způsobem zformalizovat. Pokud si dá rok, dva pracovní pauzu, tak je to určitě dobré. Nebo když studium přeruší kvůli cestování, kde pozná nové kultury. Ale myslím si, že by se pak měl přinutit dostudovat obor, ve kterém působí. Řadu oborů je dnes možné studovat dálkově,“ motivuje k vysokoškolskému studiu na Radiu Wave rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Na průzkumy, které ukázaly, že v České republice chybí řemeslníci, reaguje těmito slovy: „Řemeslníků si velmi vážím. Jak se říká, řemeslo má zlaté dno. Řeknu, že někdy je lepší dobrý truhlář, zedník nebo pokrývač než špatný bakalář. Na druhou stranu si myslím, že faktor, který tu hraje roli, je ztráta zručnosti a jemné motoriky. Máme na to analýzy např. u žáků prvních tříd. Je to i tím, že hry, které byly dříve (Merkur nebo Lego), přechází do virtuálního světa. Rodiče se chlubí tím, že dvouleté dítě umí zapnout tablet. V počítači můžete samozřejmě taky postavit město nebo dům. Virtuální realita je velmi živá. Ale není to stejné, jako když si to zkusíte postavit z kostiček. My víme, že žáci základních škol mají problém si zavázat tkaničky. Mají problém jíst příborem. Jemná mechanika je zkrátka špatná,“ vysvětluje na Radiu Wave Tomáš Zima.
Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, je český lékař, biochemik a současný rektor Univerzity Karlovy. Od roku 1999 byl přednostou Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V roce 2005 byl zvolen děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Pozici obhájil i v roce 2008 a zůstal v ní až do roku 2012. V říjnu 2013 jej Akademický senát Univerzity Karlovy zvolil 508. rektorem Univerzity Karlovy v Praze. Do funkce nastoupil v únoru 2014 a zastává ji doteď.
V České republice se otevírají stále nová fitness centra, lidé začínají cvičit jógu nebo do svého denního režimu dostávají jiné aktivity, které pomáhají jejich tělu i duši. Na druhou stranu dnes mladí lidé často nemají na nic čas, leckdy mají třeba dvě práce. Jaký je váš pohled na současnou péči o zdraví nás Čechů?
Myslím si, že mladí lidé i střední generace se o své zdraví a životní styl docela dost starají. Nepodceňují to. To je dobré, protože pokud se člověk v mládí naučí cvičit nebo rozvíjet pohybové aktivity, naučí se zkrátka zdravému životnímu stylu. To je dobrý základ pro další desetiletí i pro stáří. Aby bylo tělo v dobré kondici (definice zdraví Světové zdravotnické organizace říká, že je to rozvoj tělesné i duševní schránky), tak je potřebné, aby si mladí lidé (kteří toho vydrží samozřejmě mnohem více než střední a starší generace) našli čas na relaxaci, která nemusí být jen sportovní. Konkrétně zmíněná fitness centra by měla být pod odborným dohledem. Aby nedošlo např. k jednostrannému posilování těla.
Ale je potřeba udělat si čas i na posezení a setkávání s přáteli, na „vypnutí“ mozku. Tak aby tělo i duše byly v určité harmonii. Další věc je výživa a zdravá strava. Ta k tomu jednoznačně patří. Je třeba říct, že člověk je všežravec. To znamená, že jí zeleninu, ovoce, maso, ryby, klíčky, luštěniny apod. Strava musí být pestrá a vyvážená. Ideální je, když konzumujeme potravinu, která moc necestuje. Jsme před létem a naštěstí tu máme z českých zahrad celou řadu produktů. Nebraňme se tomu a popřemýšlejme, jestli si dát spíš rajče nedaleko od Prahy než třeba rajče z Holandska, které k nám na stůl putuje mnohem delší dobu. Přemýšlejme nad tím, jestli je to rajče už utržené zralé, nebo jestli ještě někde dozrává. To je samozřejmě strašně důležité.
Jak motivovat mladé lidi k setrvání u vysokoškolského studia? Pomohly by v některých případech studentské půjčky? Ztratilo povolání učitele svou prestiž? Jsou moderní technologie v přirozeném inteligenčním vývoji dítěte ten největší problém? Je zájem o tzv. „superpotraviny“ přehnaný? Starají se dnes mladí lidé dostatečně o své tělo? Pomohlo by k celkově nižší spotřebě alkoholu v ČR zvýšení cen piva a vína? Proč by neměli mladí lidé podceňovat dlouhodobý stres? Jaká je vize Karlovy univerzity? Názory rektora Tomáše Zimy se dozvíte ve velkém Rozhovoru Martina Minhy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.