Řidičák jako zbytečný výdaj, nebo životní nutnost? Záleží, jestli žijete ve městě, nebo na venkově

Poslechněte si reportáž o autech, městech a venkovu
„Ve větších městech nejen Česku se zvyšuje věk žadatelů o řidičský průkaz,“ říká předseda asociace autoškol Aleš Horčička. Mladí lidé ve městech s dostupnou veřejnou dopravou nejsou tolik motivovaní si řidičák či auto pořizovat. Jiná situace je ale v menších městech a na vesnicích, kde často chybí kvalitní veřejná doprava. Jaký je přístup mladých lidí k autům? A jaké jsou jejich motivace si auto či řidičák pořídit?
„Já jsem si řidičák zatím neudělal, protože žiju v Praze. Taky jsem ho nepotřeboval, protože jsem se všude mohl dostat městskou hromadnou dopravou,“ říká Matěj, který dokončuje vysokou školu. Řidičský průkaz zatím nemá i když chápe, že ho bude při svém povolání potřebovat. Chce se totiž stát katolickým knězem. „Realita kněží v Česku je občas ta, že jsou na nějaké vesnici, kde objíždí dalších 10 vesnic za jeden den. Jsou tam velké vzdálenosti a ani při nejlepší vůli to nejde jinak než autem nebo třeba na motorce,“ popisuje své vyhlídky.
„Na malých městech stále ještě zůstává zvykem dělat si řidičský průkaz kolem 18 let. Ve větších aglomeracích nejen České republice ale i v zahraničí věk žadatelů o řidičský průkaz o něco narůstá. V Praze s fungující MHD a s problematikou parkování si 18letý člověk říká, jestli je to pro něj výdaj, který potřebuje,“ vysvětluje Horčička, proč se v posledních přibližně patnácti letech zvýšil věk, kdy si mladí lidé ve městech pořizují řidičák.
Čtěte také
Podle Michala Lehečky ze spolku AutoMat, je veřejná doprava například v Praze levná a dostupná. Mladí lidé často také používají aktivní dopravu, jako je chůze či jízda na kole. „My se nezabýváme tím, jestli je obliba automobilů u mladých lidí nižší nebo vyšší. Sledujeme to ale nepřímo tím, že vidíme vzrůstající oblibu především chůze a cyklistické dopravy. Věkový profil lidí, kteří si půjčují třeba sdílená kola nebo používají různé elektronické koloběžky, je samozřejmě nižší,“ říká.
Podle něj ale nelze vůbec říct, že by mladí lidé byli proti autům nebo by je nepoužívali – spíše možná chtějí větší různorodost dopravního spojení, které bude i šetrnější k životnímu prostředí. Realita a dilemata lidí žijící mimo velká města jsou ale často diametrálně odlišná.
Pusťte si reportáž a zjistíte, jestli si mladý kněz Matěj pořídí auto, nebo spíš motorku a proč jsou mladí lidé motivovaní udělat si řidičák.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.