Rodičovství v akademické sféře: Jen pro silné povahy
„Když žádáte o prestižní grant, předpokládá se, že sledujete jakousi ideální dráhu vědce. Vypadá zhruba tak, že ukončíte doktorské studium, následně jedete na jednoho až dva postdoky, pak se vracíte a zakládáte svou výzkumnou skupinu,“ popisuje situaci socioložka Marta Vohlídalová. V kariérních drahách vědců a vědkyň se příliš nepočítá s přestávkou na děti. Jaké další aspekty má rodičovství v akademické sféře?
I když sexismus obvykle už nemá formu přímých urážek, postavení žen ve výzkumných institucích není zdaleka rovnoprávné. „Naše studie ukazují, že když mluvíme s muži na vedoucích pozicích o tom, s jakými charakteristikami si spojují své ženské kolegyně v týmu, ukazuje se, že nejde o vlastnosti, které jsou považovány za preferované, ty, které vám umožní dělat excelentní vědu. O ženách hovoří především v tom smyslu, že jsou pečlivé, dovedou se zaměřit na detail, ale chybí jim pohled shora, schopnost myslet v širším kontextu,“ popisuje subtilnější projevy sexismu v akademické sféře Marta Vohlídalová.
Zahraniční pobyty jsou jedním z důležitých předpokladů pro získání prostředků na výzkum. Ženy vědkyně mají statisticky daleko nižší míru mobility než muži. Zahraniční výjezdy je obtížné kombinovat s péčí o děti. „Když hovoříte s vědkyněmi o tom, jak uvažují o své mobilitě, málokdy vám řeknou, že sbalí svého muže a odstěhují si ho s sebou na dva roky někam do Švýcarska. Muži to naopak často berou jako samozřejmost, a to i v situaci, kdy mají partnerky, které jsou samy také vědkyně,“ vysvětluje tento jev Marta Vohlídalová.
Akademický trh práce se navíc vyznačuje extrémní mírou prekarizace. Nejisté pracovní podmínky, řetězení smluv na dobu určitou, zaměstnávání na DPP nebo DPČ se kumulují jednak na spodku vzdělanostní hierarchie, ale zároveň jsou velkým problémem i akademického prostředí. Jde o důsledek systému financování vědy a výzkumu.
Z institucionálního se důraz přesouvá na grantové financování. „To je problém, ať už jste muž, nebo žena. Pokud jste žena, je ovšem ještě složité, jak v tomto systému krátkodobých smluv naplánovat rodičovství. Pokud ženě na mateřské skončí pracovní smlouva na dobu určitou, o pracovní místo přijde.“ Ukazuje se, že jde o jeden z důvodů, proč ženy často opouští akademickou dráhu. Nejistá kariérní budoucnost je problematická z hlediska zajištění rodiny nebo získání hypotéky pro každého rodiče.
Do nedávné doby nebyla u Grantové agentury ČR, která je nejvýznamnějším zdrojem financování pro základní výzkum, zakotvena žádná pravidla pro přerušení grantu, například z důvodu mateřství. Pokud ženy vědkyně otěhotněly, byly nuceny grant předat někomu jinému nebo měly vůbec problém ho získat.
V kontextu vědy vzniká ještě jeden specifický problém. Na mateřskou dovolenou máte nárok pouze v případě, že jste předtím byla již nějakou dobu pojištěná. Studentky a doktorandky však často pracují na různá stipendia, jsou zaměstnány v grantech na různé DPP nebo DPČ, ze kterých se dávky neplatí. Ztrácí pak i možnost volit si délku rodičovské dovolené. Je jim přiřknuta nejdelší, čtyřletá varianta. Z té je však jednak obtížné vyžít a zároveň je pro mladé vědkyně, které potřebují udržet kontakt s oborem a co nejdříve se vrátit do práce, naprosto nelogickou variantou, která přispívá k tomu, že mnoho žen se po rodičovské dovolené do výzkumu již nevrátí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
