Rok menstruace pomalu končí, zruší i Česko „tamponovou daň“?

Česká ministerstva s návrhy změn, ať už na snížení, nebo úplné zrušení daně z hygienických potřeb, z různých důvodů vyčkávají. „Ministerstvo financí v současné době takovou změnu nepřipravuje. Naší snahou je používat výjimky ze základních pravidel systému co nejméně a jen ve velmi odůvodněných případech tak, aby byl celý systém DPH co možná nejtransparentnější, nejméně komplikovaný a bez častých změn,“ říká tiskový mluvčí Ministerstva financí Michal Žurovec. Ani ministr pro lidská práva není aktivnější, necítí zatím společenský tlak a podobný návrh se zatím ani nikde neprojednával. Vysvětlení rezortu financí ovšem vidí spíše jako účelové. „Samozřejmě, že se argumentuje počtem výjimek, složitostí daňové legislativy a harmonizací daňového práva, ale nad tím je nadřazeno, že jde hlavně o politické rozhodnutí,“ komentuje téma vedoucí oddělení vnějších vztahů kabinetu ministra Patrik Eichler a dodává, že podobně došlo ke snížení DPH na knihy nebo dětskou výživu. „Vláda si jednoduše v tomto volebním období myslí, že číst a vzdělávat se je správně a že je potřeba podporovat prorodinná opatření.“

Oproti zbytku světa kontinentální Evropa svoje ženy příliš nešetří. Nejvyšší DPH platí Maďarky – a to 27 procent – těsně za nimi se nachází Dánsko, Švédsko a Norsko s 25 procenty, o něco nižší je daň v Itálii (22 procent), Francii (20 procent) a Německu (19 procent). Slovensko a Španělsko daní vložky a tampony deseti procenty. V několika zemích ženy poměrně hlasitě protestovaly proti existenci „tamponové daně“ – například v USA, Velké Británii nebo Kanadě, kde se od loňska daň opravdu neplatí.

Menstruace je důležitou součástí fyzického zdraví ženy. Zároveň je to stále společenské tabu, což nahrává vyššímu zdanění, kterému se tak nikdo nebrání. I proto slovenská režisérka Diana Fabiánová natočila o tomto tématu dva filmy, dokument Měsíc v nás a posléze krátké edukační video Měsíčky. Zjistila totiž, že podobný snímek do té doby neexistoval. „Filmy vznikly z přirozené ženské potřeby šířit osvětu a informace. Školy mě požádaly o kratší verzi Měsíce v nás, protože neměly žádnou pomůcku, která by menstruační cyklus vysvětlila,“ popisuje Fabiánová. Snímek určený pro studijní účely nepodpořila žádná veřejná instituce, ale nakonec na něj získala peníze v crowdfundingové kampani. „Byl to v té době vlastně nejúspěšnější česko-slovenský filmový projekt, podpořili ho lidé ze třiceti dvou zemí světa. Na Slovensku se ještě nestal doporučeným materiálem k výuce, protože spousta lidí téma vidí jako problém. Někteří mi dokonce napsali, že půjdu do pekla za to, že chci, aby se na školách hovořilo o menstruaci,“ říká režisérka a dodává, že současný stav, kdy se k určitým tématům lidé nechtějí veřejně hlásit, není výhodný hlavně pro ženy. Ekologický institut Veronica vypočítal, že Češka za rok spotřebuje asi 216 kusů vložek. Podle současných cen za ně tedy zaplatí až 1 300 korun. A pro úplnost – ženy průměrně menstruují po dobu třiceti let svého života.

Protesty proti genderové nerovnosti, během nichž třeba ženy veřejně ukazují menstruační skvrny, petice a mediální zájem, které iniciují, na západní politiky přitom platí. V červenci například „tamponovou daň“ ze socio-ekonomických důvodů zrušil stát New York a místní ženy tím za 12 měsíců dohromady ušetří asi 10 milionů dolarů. Pár měsíců předtím o tom, proč jsou tampony stále luxusní zboží, diskutoval s youtuberkou Ingrid Nilsen také americký prezident Barack Obama. Donald Trump se během primárek narážkami na krev crčící „bůhvíodkud“ snažil zesměšnit moderátorku televizní stanice Fox. Na Twitteru se pak nějakou dobu chytil hashtag #PeriodsAreNotAnInsult, i proto časopis TIME letošek označil za „rok menstruace“.

Může toto téma ale rezonovat i u českých zákonodárců? „Je potřeba, aby se toho chopila ať už politická strana, nebo silnější hnutí občanské společnosti tak, jak jsme ho viděli například v případě Černého protestu proti zpřísnění potratové legislativy v Polsku. A pokud se vytvoří tlak ze strany veřejnosti, tak bude snazší toto opatření prosazovat na legislativní úrovni,“ upozorňuje Patrik Eichler.

Například ve zmíněném Irsku sice nulová daň z přidané hodnoty na vložky a tampony opravdu platí, ale dnes o ní členské státy EU rozhodují jen částečně. „Výše DPH zboží a služeb a rámec výjimek se podřizuje daňové legislativě EU, především pak Směrnici 2006/112/EC. Nulovou daň nelze vztáhnout na žádné zboží a služby, pokud už neplatila 1. ledna 1991,“ napsala Radiu Wave Sarah Sheehan z irského Úřadu finančních komisařů.

Jistou nadějí v celé problematice pak může být nedávný krok Evropské komise. Ta totiž i na naléhání Velké Británie zveřejnila v dubnu k DPH nový akční plán. Systém výjimek plánuje modernizovat tak, aby státy získaly větší flexibilitu v rozhodování. Mimochodem, bývalý předseda vlády David Cameron tehdy jednal i na základě internetové petice s více než třemi sty tisíci podpisy.