Román Havířovina Ivy Hadj Moussy je o našich úzkostech z dětství

1. březen 2023
Záložka

Největší audioportál na českém internetu

Iva Hadj Moussa | Foto: Jakub Pavlovský, Český rozhlas

Úzkosti z dětství, dospělácké krize a také jeden podivný vesnický dům. Spisovatelka Iva Hadj Moussa vydala nový román Havířovina. Poslechněte si celý rozhovor o knize v Záložce

Hrdinka Havířoviny, nejnovějšího románu Ivy Hadj Moussy, se jako neúspěšná spisovatelka vrací do své rodné vesnice, kde ji po letech zaujme místní podivný dům, o kterém se rozhodne napsat svou další knížku. Zdá se totiž, že kvůli špatné auře se lidem v něm i v nejbližším okolí dějí tragické věci.

Román vypráví nejen o osobním životě hlavní postavy a strašidelném domě, ale také o spisovatelství a pocitech s ním spojených. „Některé pasáže v knize odpovídají tomu, jak já někdy bojuju s psaním. Mám dny, kdy mi to jde pěkně od ruky, mám z toho radost. Potom přijde nějaká krize a pocit, že bych to celé měla smazat. A říkám si dokonce, proč píšu, když tisíce lidí to umí mnohem líp než já,“ svěřuje se Iva Hadj Moussa.

Dům Havířovina skutečně existuje ve vesnici, ve které autorka vyrůstala. Je opředen různými mýty, říká se, že lidem přináší smůlu a že způsobil neštěstí. „Původně jsem si říkala, že bych zkusila obsáhnout téma prostřednictvím vyptávání se pamětníků, udělat z toho reportáž. Ale protože jsem knihu psala v době lockdownu, nemohla jsem se vypravovat za seniory. Tak jsem se rozhodla, že si to celé vymyslím. Doteď ale nevím, která ta cesta byla jednodušší,“ vysvětluje. Prvním impulsem k napsání románu bylo, podobně jako na první stránce knihy, zjištění, že ze starého domu opět stoupá dým.

„Občas mě napadá, jak moc – i neúmyslně – předáváme dětem čtením děsivých pohádek zbytečné strachy. Když se to přežene a strašíme je až příliš, může z toho být traumatizující záležitost,“ říká. Havířovina je svým způsobem o úzkostech, které vznikly v dětství nebo dospívání hrdinky. K tomu patří i různé osoby, se kterými se ve vesnici setkávala.

„Když se bavím s kamarádkami, zjišťujeme, že jsme se každá setkaly s nějakou formou obtěžování, ať už slovní, nebo jsme potkaly muže, který se před námi uspokojoval. Shodly jsme se na tom, že jsme se o tom bály říct rodičům, připadalo nám, že si za to můžeme samy. Tohle téma ani nebylo cílem otevírat, ale nějak to vyplynulo. Každá si to pamatujeme, jako by se to stalo včera,“ dodává spisovatelka.

Poslechněte si novou Záložku o vině, traumatech a nevyřčených větách.

autor: Jakub Pavlovský

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.