Romský holokaust není chápán tak vážně jako jiné historické události, říká Renata Berkyová

28. leden 2019

On Air

Před 2. světovou válkou žilo na našem území přibližně 6 500 Romů, po válce se jich vrátilo asi 600. Z toho jasně vyplývá, že čeští Romové byli podrobeni genocidě. V koncentračním táboře v Letech u Písku zemřely stovky Romů a další byly poslány do Osvětimi. Přesto na tomto místě byla donedávna výkrmna vepřů. S romistkou Renatou Berkyovou jsme mluvili o vývoji okolo plánovaného památníku i o tom, proč mají Češi dlouhodobě problém přijmout romský holokaust za historický fakt.

„Vepři už v Letech nejsou, ale budovy vepřína tam stále stojí,“ říká Renata Berkyová z Ústavu pro soudobé dějiny, která se tématem současného dění v Letech zabývá. „Pracuje se s myšlenkou, že by části vepřína mohly být zakomponovány do budoucího návrhu památníku, neboť vepřín se bohužel stal výraznou součástí historie tohoto místa.“ Výkrmna vepřů zde stojí od 70. let minulého století. Teprve po roce 1989, kdy na tuto nedůstojnou skutečnost upozornil americký genealog Paul Polansky, se začalo mluvit o nepatřičnosti tohoto faktu. Vývoj je však velmi pomalý.

Aktivisté blokovali vepřín v Letech u Písku. Požadovali jeho zrušení|foto: ČTK

Podle Berkyové u nás dosud není téma romského holokaustu bráno tak vážně jako jiné historické události. „Podíváme-li se na výroky, které slyšíme od některých současných českých či slovenských politiků, mám pocit, jako by bylo možné si do Romů vždy beztrestně kopnout,“ říká Berkyová. „Nikoho kromě romských aktivistů to příliš nenaštve.“ Tato situace se v posledních letech nezlepšuje, ba spíše zhoršuje. „Musím říct, že v současnosti jako Romka cítím větší strach,“ říká. „Ne že bych se cítila přímo ohrožena na životě, ale nenávistných výroků je tu čím dál víc. A proto je třeba být na pozoru, protože ohlédneme-li se do historie, právě tyto výroky byly na počátků největších tragédií.“

Muzeum romské kultury, které spravuje budoucí památník v Letech, spolupracuje na přípravách jeho budoucí podoby kromě jiného také s pozůstalými zemřelých v místním koncentračním táboře. Počítá se s tím, že do roku 2023 by zde měla stát stálá expozice s architektonickými nálezy a návštěvnické informační centrum s přednáškovým sálem. Muzeum romské kultury by mělo vyhlásit na návrh a realizaci památníku veřejnou soutěž.

Kde byly během války další koncentrační tábory pro Romy u nás? Proč mají někteří lidé problém přijmout romských holokaust? Poslechněte si celý rozhovor.

autor: Matěj Samec