Rostliny jsou chytřejší, než si myslíme. Komunikace mezi stromy v lese je pravděpodobná, říká biolog

24. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy František Baluška

Od Aristotela máme tendenci vnímat rostliny jako něco méně živého. Méně se pohybují, pomaleji reagují, někde si tak pomalu rostou, a jejich životní principy jako by byly od těch našich docela vzdálené. Proč to není tak docela pravda, vysvětluje v Podhoubí biolog z Univerzity v Bonnu František Baluška. Spolu s italským vědcem Stefanem Mancusem založili v roce 2005 obor neurobiologie rostlin, ve kterém se věnují studiu nervové aktivity zelených organismů.

Díky Baluškově vědecké práci je třeba začít brát vážně kognitivní schopnosti rostlin, jejich inteligenci, schopnost vyhodnocovat senzorické informace, rozhodovat se, ba dokonce manipulovat s živočichy.

„Stromy akátu vyrábí pro mravence speciální potravu. Když ji mravenci začnou olizovat, tak přestanou přijímat cokoli jiného a stanou se úplně závislí na akátu. Když pak strom ohrozí nějaký býložravec, mravenci jako nějací policajti na něj zaútočí,“ uvádí příklad jedné z obranných strategií rostlin odborník.

Čtěte také

Rostlinný neurobiolog usazený v Bonnu se přes třicet let věnuje výzkumu kořenové špičky, protože se ukázalo, že má podobnou funkci jako mozek živočichů. „Našli jsme v kořenové špičce jednu zónu, kde sídlí buňky, jejichž hlavní funkcí je zpracování senzorických informací, podobně jako to dělá náš mozek,“ popisuje Baluška.

Každý živý organismus je citlivý a dokáže reagovat na podněty tak, aby zachoval své životní funkce. Překvapivý je spíš rozsah a možnosti rostlin, které jednoduše podceňujeme.

„Skrze mykorhizní síť probíhají mezi kořeny rostlin vzruchy. Tyto sítě umožňují nejen přenos živin a minerálů, ale i komunikaci. Jde o velký, internetu podobný systém, který umožňuje stromům předávat informace,“ dodává profesor.

Jak funguje kořenová špička, která se podobá mozku živočichů, na buněčné úrovni? Jak se šíří informace mezi rostlinami pomocí kořenového systému? A proč se elektrofyziologie rostlin od pokusů pracovníka CIA Cleva Backstera v 60. letech téměř nerozvíjí? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio