Rozhlasová digitalizace pod Rentgenem

Seminář o rozhlasové digitalizaci proběhl ve třech hlavních blocích. První byl věnován regulačnímu rámci pro proces digitalizace, ve druhém vystoupili zástupci rozhlasových provozovatelů – jak veřejnoprávního Českého rozhlasu, tak soukromých rádií, a ve třetím dostali prostor operátoři digitálního vysílání (firmy TELEKO, RTI a České Radiokomunikace).

Mezi zúčastněnými panovala v zásadě shoda na tom, že provozovatelé i operátoři jsou na digitalizaci připraveni, ale jako podmínku pro její úspěšnou realizaci označují zatím chybějící národní strategii. „Musí se pochopitelně vytvořit právní rámec, pak nějaký institucionální rámec, musí vzniknout národní koordinátor, který se – stejně jako tomu bylo u televizní digitalizace – bude věnovat rozhlasovému vysílání,“ řekl generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. „Ono to vypadá, že rok 2025, kdy by mělo dojít k vypnutí analogového vysílání, je strašně daleko. Není tomu tak. Než se právní rámec nastaví, než začneme o problematice diskutovat, a to nejen na úrovni rozhlasy-radiokomunikace, ale i s výrobci přijímačů, všichni distributoři signálu... To vůbec není jednoduchá věc.“

Jak kromě generálního ředitele potvrdil i jeho náměstek pro strategický rozvoj René Zavoral, Český rozhlas je na dialog o digitalizaci připraven už několik let. Jeho iniciační a průkopnickou roli v tomto procesu přirovnal k britským nebo skandinávským veřejnoprávním institucím. Důležitou je bezesporu i otázka financí, zejména při fázi souběžného analogového a digitálního vysílání, která by měla být podle Duhana co možná nejkratší, protože luxus zvýšení koncesionářských poplatků si podle jeho slov rozhlas nemůže dovolit – ačkoli při televizní digitalizaci na tento krok došlo. I z tohoto důvodu by Český rozhlas uvítal přehlednou strategii digitalizace co nejdřív. „Abychom si byli schopni rozložit vhodně finance a připravili nějaké rezervy v rozpočtech – ale to je jenom ale to je jenom jedna z cest, jsou i mnohé, mnohé další. Čím dříve budeme znát data a jednotlivé etapy, tím dřív se budeme moci zamyslet nad penězi,“ řekl Peter Duhan.

Mezi požadavky, které vedení Českého rozhlasu představilo, patři i vlastní veřejnoprávní multiplex nebo národní koordinační orgán (jako tomu bylo v případě televizní digitalizace).

Naproti tomu podle předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavla Dvořáka není přesný technický plán přechodu třeba, jeho úřad by spíš uvítal vyjasnění role Českého rozhlasu v procesu digitalizace. Pro její posílení se vyslovil i Artuš Rejent, ředitel odboru médií a audiovize Ministerstva kultury. Podle něj ji stát bude řešit, jinak se ale přidrží stávající legislativy: „Je třeba vycházet z platného právního rámce. Vzhledem k tomu, že v roce 2009 byla přijata novela, která jasně stanovila, že stávající držitelé analogových licencí mají možnost požádat si o transformační analogové licence do roku 2025, se z časového hlediska jasně vymezilo, jak toto bude postupovat. Tito provozovatelé mají nárok se do roku 2016 přihlásit o svůj nárok na transformační licenci, tudíž stát musí respektovat zákon a vyčkat, než toto skutečně učiní. I vzhledem k tomu, že tato licence je spojena se závazkem provozovatele podporovat digitální vysílání.“

Seminář o digitálním rozhlasovém vysílání v Poslanecké sněmovně, Petr Duhan a Tomáš Ratiborský (vpravo)|foto: Filip Jandourek

Ministerstvo tedy iniciativu v rámci digitalizace přehrává právě na stranu soukromých subjektů. Artuš Rejent: „Nelze vycházet z ničeho jiného, než jak je nastaven rámec z roku 2009. Ale to není ojedinělá pozice. Takhle se k tomu staví vyspělé státy, kde byla digitální televize zavedena dříve než v ČR. Situace ohledně digitálního rozhlasu je jiná, tam se vychází z toho, že to je na iniciativě soukromých stanic.“ Rejent také managementu Českého rozhlasu vzkázal, že ministerstvo očekává předložení vize využití digitálního vysílání pro veřejnou službu.

Zástupci soukromých rádií prostřednictvím Miroslava Šimánka z představenstva mediální skupiny Lagardère Active ČR, která provozuje například Evropu 2, Frekvenci 1 nebo rádio Bonton, navrhli absolutní liberalizaci rozhlasového prostředí, aby měl na DAB přístup každý uchazeč. Vedle existujících transformačních licencí pro stávající vysílatele také Šimánek zmínil návrh rozdělení digitálních kmitočtů podle současných analogových, se kterým ale nesouhlasí telekomunikační úřad.

Seminář o digitálním rozhlasovém vysílání v Poslanecké sněmovně|foto: Filip Jandourek

O své dosavadní zkušenosti se podělil i Svatopluk JANÍK, generální ředitel Seejay Radia, historicky první digitální soukromé rozhlasové stanice u nás. Seejay začínalo v roce 2009 jako internetové rádio, statistiky poslechovosti zatím k dispozici nejsou. „Co se týče digitálu, nejsou zatím relevantní průzkumy. Takže my zatím co se týče poslechu nevíme. Plánujeme, že letos si uděláme nějaké svoje pilotní průzkumy, než se začnou zpracovávat nějaké oficiální varianty řešení.“ řekl Janík. Podle něj nicméně stoupl i počet posluchačů přes internet a o digitální technologie jeví posluchači zájem. „Posluchači se o to zajímají. Ne nějak extrémně, ale tím, že to do nich dostáváme postupně a nemá to klasickou globální osvětu, tak pomaličku... Jsou to dotazy, jsou to střípky. Ptají se, kde si můžou zakoupit, kde je signál, kde se to dá přijmout, co to přináší za další výhody, jaké jsou ty doplňkové technologie. Jde o to, že lidi o tom v podstatě nic neví, tak s tím začínáme.“

Český rozhlas, který v digitálu aktuálně spustil tři nové kanály – stanici mluveného slova PLUS, pohádkové Rádio Junior a stanici zaměřenou na jazz, letos na podzim pod záštitou svého 90. výročí uspořádá ještě velkou mezinárodní konferenci o digitalizaci.