Rybí katastrofa. Pesticidy, které hubí včely, můžou zasáhnout i vodní svět
Úbytek hmyzu a polních ptáků se už v Evropě dá pozorovat pouhým okem a svůj podíl na tom má i používání zemědělských chemikálií k hubení škůdců. Nový výzkum japonských vědců naznačuje, že kvůli insekticidům může k lavinovému ubývání druhů docházet i tam, kam tak jednoduše nedohlédneme – pod vodou.
Každý rok z planety zmizí stovky až desetitisíce živočišných druhů. Viditelný a rychlý úbytek jedné čeledi ale způsobuje znepokojení i mimo poučené vědecké kruhy. Zprávy o vymírání včel pravidelně plní ekologické rubriky největších světových médií a nutí politiky přijímat nezvykle striktní opatření. Loni v dubnu se země Evropské unie rozhodly pro téměř úplný zákaz venkovního používání zemědělských přípravků obsahujících neonikotinoidy. Právě tyto látky jsou spojené s masovým vymíráním včel, čmeláků a dalšího opylujícího hmyzu. Odhodlání Evropy řešit včelí krizi před několika týdny potvrdil i unijní parlament, když vetoval návrh na oslabení rok starého opatření. Není divu, úbytek včel a dalšího hmyzu v Evropě už dokáže pozorovat v podstatě každý i bez biologického vzdělání a jakéhokoliv vybavení.
To, že zemědělské insekticidy mají podobný dopad i na živočichy žijící pod vodou, už delší dobu naznačují různé studie. Rozsah problému ale pochopitelně není tak očividný jako na souši a sledovat ho je obtížné i pro odborníky. Výzkum šesti japonských vědkyň a vědců, jehož výsledky na začátku listopadu přinesl prestižní časopis Science, do problematiky vnesl o trochu víc světla. Dobré zprávy to však bohužel nejsou.
Geoložku Masumi Jamamuro, která výzkum vedla, k tématu přivedl požadavek od lidí žijících v okolí jezera Šindži, kteří si už před lety všimli úbytku ryb a chtěli zjistit důvod. Když se její tým pustil do jeho hledání, zjistil, že ubývají jen některé druhy ryb. Mizely ty, které se živí převážně vodním hmyzem. „Došli jsme k tomu, že něco zahubilo potravu pro úhoře a korušky,“ shrnula svá první zjištění Jamamuro pro britský deník Guardian. Když se pak pídila po důvodech, zjistila, že v těsném okolí jezera se na začátku 90. let začaly používat pesticidy obsahující právě neonikotinoidy, které bývají spojované i s úhynem včel a dalšího hmyzu. Ty se v relativně vysokém množství našly i ve vzorcích z jezera a podle japonského vědeckého týmu byly také důvodem pro úbytek úhořů a korušek. Některé druhy hmyzu, kterými se tyto ryby živí, z jezera téměř zmizely, přestože ještě v 80. letech se tam hojně vyskytovaly. Že se v případě jezera Šindži nejednalo o ojediněle vysoké znečištění, napovídají slova Matta Shardlowa z britské nevládní organizace Buglife, podle nějž se podobné množství neonikotinoidů našlo i v anglických řekách.
Protože celé hledání příčiny úbytku ryb v japonském jezeře probíhalo zpětně, nemohli vědci úroveň znečištění neonikotinoidy přímo sledovat a porovnávat s rychlostí úhynu vodního hmyzu. Přesto jsou výsledky jejich práce velmi důležité. Ukázaly totiž, že pesticidy hubící hmyz můžou spustit lavinu úhynu dalších druhů i ve vodním prostředí. Okomentoval je i profesor Olaf Jensen, který se specializuje na vodní ekologii a rybolov. Podle něj studie přináší přesvědčivé důkazy. „Rybolov, který byl udržitelný po desítky let, se zhroutil během roku poté, co farmáři začali používat neonikotinoidy. To je obrovská a překvapivě rychlá reakce,“ uvedl Jensen pro britský deník. Jak připomíná editor Guardianu pro environmentální témata Damian Carrington, tyto zprávy až děsivě připomínají scénáře popsané v přelomové knize Tiché jaro od Rachel Carson, která stála u zrodu hnutí volajícího po mnohem větší kontrole nad chemikáliemi vypouštěnými do životního prostředí.
Čtěte také
Vzhledem k tomu, že neonikotinoidové pesticidy jsou široce používané při pěstování kukuřice a sóji, nedá se vyloučit, že tak jako nyní čteme o drastickém úbytku polních ptáků v Německu, budeme za pár let slýchat o ztenčujících se populacích sladkovodních ryb a živočichů, kteří se jimi živí. Očekávat se to dá zejména v zemích mimo Evropskou unii, kde ještě tento typ insekticidů zakázaný není. Výzkum z Japonska přinesl jasné varování, které jasně zaznívá i ve vydané studii – podobné problémy se pravděpodobně vyskytují i na dalších místech, protože neonikotinoidy jsou dnes nejrozšířenějším druhem insekticidů na světě.
Jak funguje lavina úhynu živočichů? A jakou roli v tom hrají pesticidy? Poslechněte si příspěvek Honzy Šamánka o znepokojujících zjištěních japonských vědců.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
