S rizikem se má žít, ne se před ním chránit, říká o léčbě úzkostí psychiatrička Jiřina Kosová

„Už to není jen o přežití ze dne na den, ale staráme se i o řadu problémů, o které jsme se dřív starat nemuseli – jak vypadáme, jakou pozici zastáváme, jaká bude naše pozice za deset let, a tisíc dalších věcí včetně toho, jestli se tváříme nebo netváříme dobře a jak se na nás dívají ostatní lidé,“ vysvětluje vedoucí lékařka Národního ústavu duševního zdraví Jiřina Kosová. „Věcí, které nás stresují, je čím dál tím víc a my zapomínáme, že bychom se měli zastavovat a hodně odpočívat,“ dodává.

Vedoucí lékařka Národního ústavu duševního zdraví Jiřina Kosová|foto: Adéla Paulík Lichková

Do nepohody se můžeme dostat nejen pod tlakem okolností, ale trochu i sami – stačí, když se zaměříme např. na nějakou část těla, jakýkoliv zdravotní problém, o němž začneme přehnaně uvažovat a věnovat se mu, a může to přerůst v potíž, která nám bude významně znepříjemňovat život. Nejjednodušší cestou, jak se nepříjemnému pocitu vyhnout, je chránit si své zdraví, popř. věnovat zvýšenou pozornost tomu, abychom se danému zdravotnímu problému vyhnuli.

Čtěte také

Pacienti se nejvíc bojí toho, že je zavřeme a nepustíme, říká psychiatrička Jiřina Kosová

Vyhýbavé a zabezpečovací chování, jakkoliv se může jevit na první pohled jako racionální řešení dané situace, však podle Kosové není tou správnou cestou – hrozí totiž riziko, že nám takové chování začne přerůstat přes hlavu. „Jedna pacientka doma vyžadovala od manžela, aby ji za ruku doprovázel po bytě i pět metrů od lůžka, protože měla strach, že ji cestou na toaletu něco trefí, ať už blesk, nebo infarkt,“ vzpomíná Kosová na příběh ze své lékařské praxe. „Musíme se vystavovat riziku, protože je to jediná cesta, jakou se to léčí. Vystavit se riziku a nic s tím rizikem neudělat. S rizikem se má žít, ne se před ním chránit a zabezpečovat,“ říká Kosová.