Sabrina je mistrovský komiks o digitální úzkosti. Šíří paranoii, kterou nevyléčí ani pobyt off-line

13. leden 2020

Zdá se, že brzy už nebude nutné upřesňovat grafické romány žádnou charakteristikou, zůstane pouze u slova román. Poprvé se stalo, že se předloni jeden z nich probojoval mezi finalisty prestižní literární Man Bookerovy ceny. Sabrina Nicka Drnasa podle porotců dělá totiž přesně to, co má dobrá fikce dělat – vypovídá o současném světě.

Trystero, komiksové nakladatelství jednoho titulu ročně, se loni poprvé rozhodlo vydat tituly dva. Po kultovním Mrtvém světě Daniela Clowese přišlo na sklonku roku s naprostou novinkou, komiksem Sabrina od talentovaného třicátníka Nicka Drnasa. Nakladatelství vsadilo na aktuální příběh vyrůstající z digitální úzkosti každého z nás.

Sabrina je obyčejná dívka žijící na sterilním americkém předměstí, která jednoho dne zmizí. Jejího přítele Teddyho týdny nevědomosti a sebeobviňování uvrhnou do hluboké deprese a z posledních sil odjíždí za přítelem z dětství do Colorada. Sázka na změnu prostředí ale zrovna nevychází, Teddy většinu času proleží na staré matraci. Není schopen se ani najíst, buď spí, nebo kouká do zdi. Calvin o něm ví snad jen díky křiku, s nímž se Teddy budí z věčných nočních můr. Pak do několika amerických redakcí přichází videokazety se záznamem Sabrininy sadistické vraždy a rozbíhá se mediální a především on-line kolotoč informací, drbů, dezinformací, reakcí a reakcí na reakce.

Nick Drnaso

Teddy o nich ale neví, protože od Sabrinina zmizení poslouchá pouze rádio. Přesněji pouze apokalyptické předpovědi stoupence survivalového hnutí, který je přesvědčen, že za všemi masovými střelbami, teroristickými útoky a nakonec i za Sabrininou vraždou stojí vláda a tajné služby. Teddyho paranoia nabývá s každým dnem nových rozměrů a Calvinova e-mailová schránka se plní výhružnými vzkazy. Stihomam se rozpíná jako nový vesmír a to, že byl vrah dopaden, se stává podružné. Pravda totiž neumí zodpovědět všechny otázky sociálních sítí.

Zní to jako slušně načrtnutý thriller, Drnaso jej ale kreslením posunuje dál za hranice žánrové literatury. Jeho styl je geometrický, působí vlastně dvojrozměrně a ploše, a paleta se drží tlumených pastelových tónů, v podstatě lehce tónované bílé. Postavy mají místo očí většinou jen černé tečky a jejich mimika pouze výjimečně vytvoří nějakou tu vrásku. Vizuální stránka románu podtrhuje sterilní prostředí amerických předměstí s identickými domy na hypotéku a pravidelně sekaným trávníkem. Atmosféru průměrnosti a nudy, ve které nic nedává smysl a jen se přežívá ze dne na den v práci, jejímž hlavním důvodem je pokrýt účty. V takto rozehraném příběhu si čtenář nemá šanci k jakékoliv z postav vytvořit vztah, naopak má pocit, jako by mu všichni aktéři příběhu byli vzdáleni. Takto Drnaso vytváří působivou atmosféru odcizení, ve které je důvěra neznámý pocit a všichni se za všech okolností cítí především sami.

Čtěte také

Už ve svém prvním grafickém románu Drnaso popisoval realitu mladých lidí na předměstích amerického Středozápadu a ukázal, že má schopnost zachytit bezútěšnost jako málokterý spisovatel. Kritici jej přirovnávali ke v úvodu zmíněnému Danielu Clowesovi nebo filmaři Toddu Solondzovi. Tehdy ale ještě sahal po humoru, i když v podobě drsné satiry. V Sabrině už ale čtenáři neposkytuje žádný oddech a současnost popisuje pouze pesimisticky. Když komiks dokončil, trpěl depresemi a nakonec se rozhodl přidat několik světlých míst. Ta se ale hledají jen těžko a nakonec zůstává pocit, že před zlem postpravdy se člověk neschová, a nezbývá než soustředit se především na život off-line. Ani v tom však v současném tekutém světě není žádná jistota.

Proč Nick Drnaso hledá kořeny společenských problémů na amerických předměstích a jak se Trysteru povedl nový překladový titul? Poslechněte si recenzi Kateřiny Čopjakové.

Sabrina: Nick Drnaso, přeložil Martin Svoboda, 204 stran, Trystero (2019)

autor: Kateřina Čopjaková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.