Sebevraždy ve stáří: Důležité je „nezabalit to“
13 procent mužů starších 85 let ukončí svůj život sebevraždou. Jen o málo nižší je toto procento v nižších věkových kategoriích seniorů. Ženy takto alarmující statistiku nemají. Proč se senioři zabíjejí? O tom jsem si v Diagnóze F povídala s předsedou a ředitelem o. s. Život 90 Mgr. Janem Lormanem.
Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že největším problémem současných seniorů je jejich ekonomická situace, není tomu tak. Daleko větší část z nich pociťuje jako palčivější problém samotu, ztrátu pocitu, že je někdo potřebuje, a v důsledku toho ztrátu smyslu žití. Pokud je navíc omezena jejich soběstačnost a jsou v menší či větší míře odkázáni na pomoc svých blízkých, popř. nějakých jiných pečovatelů, přidá se k tomu všemu ještě pocit, že jsou na obtíž.
Ženy tyto strasti často zvládají lépe. Jsou zvyklé pečovat, snáz si hledají kamarádky, snáz přijmou to, že je pečováno o ně. Pro muže je však to, že se o ně musejí druzí starat, těžko přijatelné. Případná sebevražda je pak vlastně celkem logickým krokem.
Občanské sdružení Život 90 poskytuje nejen sociální služby seniorům, ale je i svépomocnou organizací, která podporuje seniory v tom, aby byli aktivní, a oceňuje ty, kteří to nezabalili. Ocenění nejsou jen odměnou pro ty, kteří se snaží žít dobrý život i ve stáří, ale mohou být podle Jana Lormana i motivací pro ostatní, kteří váhají, zda má vůbec smysl ráno vstát, uvařit si kávu a vykročit vstříc novému dni. Dobré příklady táhnou…
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
