Semih Kaplanoglu: Nenávidím symbolismus

Ten přijel na pražskou část festivalu představit svou výjimečnou filmovou trilogii o básníkovi Yusufovi - prozaicky nazvané snímky Vejce (2007), Mléko (2008) a Med (2010). Zatímco v prvním filmu se básník Yusuf po letech vrací do rodné vesnice na matčin pohřeb, v druhém dílu trilogie se na vývoji vztahu matky a syna zrcadlí společenské změny Turecka a v zatím posledním snímku Med se vracíme až do básníkova dětství, kdy malý Yusuf přestane po smrti otce mluvit.

Režisérův meditativní filmový styl se stal v uplynulé dekádě ozdobou mnoha evropských festivalů a jeho zatím poslední snímek Med po právu zvítězil na loňském Berlinale (český divák jej mohl vidět už loni na festivalu v Karlových Varech). O turecké krajině, podivuhodných zvířecích metaforách, absenci hudby, autorově práci s neherci, inspiracích Andrejem Tarkovským i metafyzice skrývající se ve všedních úkonech si s režisérem Kaplanogluem povídal náš hudební a filmový redaktor Aleš Stuchlý.