Sexuální zneužívání od dětství do dospělosti, roky terapie a marná snaha o spravedlnost. Poslechněte si Zuzanin příběh

25. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy smutek, pláč

Zuzanin příběh jsem poprvé četla před pár lety v knize Hra na pavoučka. Moje pozvání na rozhovor do Diagnózy F tenkrát odmítla, protože se na otevřené povídání o tom, co se jí v životě stalo, ještě necítila. Po letech terapie jsme se přece jen potkaly a vznikl bez nadsázky nejtěžší rozhovor, jaký jsem natočila.

Zuzana v něm vypráví o tom, jak ji od předškolního věku zneužíval člověk, kterého považovala za vlastního otce. „Celou dobu jsem se ho bála, ale zároveň jsem za ním přišla, když se zlobil a byl agresivní, protože jsem potřebovala, aby se nezlobil,“ popisuje Zuzana běžný model dětského chování. Otčím na něj ale reagoval zprvu nevhodnými doteky, později znásilňováním a nakonec i tím, že Zuzanu zneužíval pro natáčení dětské pornografie.

Matka o tom, co se děje, s největší pravděpodobností věděla a od určité doby se tohoto otřesného příběhu aktivně účastnila. Zuzanin příběh se dvakrát dostal i k soudu, spravedlnosti se ale nedočkala. 

Kromě děsivého obsahu Zuzanina vyprávění, mě zaujal i lehký úsměv, s nímž o tak těžkých věcech mluví. Podle psycholožky a psychoterapeutky Natália Schwab Figusch, která s kolegyní Danou Pokornou z organizace proFem vede terapeutické skupiny pro zneužívané ženy, je takový projev u obětí sexuálního zneužívání poměrně běžný. „Souvisí to s disociací, kdy se žena po prožitém traumatu, které je mnohdy opakované, odpojí od svých emocí, aby vůbec přežila.“

Projev okleštěný o bolestné emoce je jedním z faktorů, které podněcují nedůvěru okolí, že k činu vůbec došlo. Tím dalším je stereotypní představa o tom, jak má oběť vypadat. 

Kromě terapeutického rozměru má Zuzanin příběh i nezanedbatelný rozměr v kontextu hledání spravedlnosti. Zuzana stála dvakrát před soudem, který měl potrestat pachatele sexuálního zneužívání. Místo toho potrestal Zuzanu za křivé obvinění. Nejdříve měla jako dospívající dívka vypovídat tváří v tvář svému otčímovi, později se jí stejná situace vrátila jako bumerang a ovlivnila výsledek soudu s člověkem, kterého původně zajistila policie.

Klíčovou roli v prokazování toho, co se stalo, hraje mj. i podpora okolí. „Výzkumy ukazují, že tam, kde má oběť podporu rodiny, zpravidla i trestní řízení dopadne dobře, to znamená, že se podaří skutek prokázat. Když rodina věří oběti, často i orgány v trestním řízení věří oběti,“ říká forenzní psycholožka Ludmila Čírtková, která speciál Diagnózy F doplnila pohledem na realitu vyšetřování sexuálních deliktů u nás.

Zuzaně se podařilo po tom všem postavit se na vlastní nohy a žít v rámci možností celkem uspokojivý život. Mimo jiné i za cenu, že už se několik let skrývá před svou rodinou. „Pro rodinu jsem zrádce, protože rodina má držet pohromadě,“ říká.

Speciál Diagnózy F vychází u příležitosti Mezinárodního dne boje proti násilí na ženách, který připadá na 25. listopad.

Kam se můžete obrátit, pokud potřebujete pomoc:

Oběti kriminality a domácího násilí se mohou zdarma obracet na telefonní linku 116 006, která je k dispozici 24 hodin denně. V České republice je tato evropská krizová linka provozována organizací Bílý kruh bezpečí.

Další kontakty:

Bílý kruh bezpečí

proFem – Centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí

Persefona - Pomoc obětem domácího násilí a znásilnění

Spustit audio

Související