Shape & Vision : Co spojuje módu s architekturou?

30. duben 2013

Projekt Shape & Vision začal výzvou Radia Wave, kde už přes sedm let pracuju. Dostala jsem nabídku prezentovat svůj pořad Modeschau formou komponovaného večera s projekcemi v NoD Roxy. Ideálně v kombinaci s někým dalším. Moje show se soustředí na autorskou módu a když jsem přemýšlela o dalších pořadech na Radiu Wave, zdálo se mi nejvhodnější Bourání, které dělá Adam Gebrian o architektuře.

Oba dva se věnujeme rozhovorům o v podstatě vizuálních tématech a oba obory jsou o vytváření 3D objektů, ve kterých se pohybují a žijí lidé.

Architekti i návrháři začínají letmými nákresy na papíře, přemýšlí o materiálech a konstrukcích, které jim umožní vytvořit zamýšlený tvar a ve finále realizují trojrozměrný fyzický objekt, který spojuje estetický záměr s praktickou funkcí. Čím víc jsem o tom přemýšlela, tím víc jsem měla chuť to zkusit, prezentovat vedle sebe kreativní procesy návrhářů a architektů, sledovat podobnosti, rozdíly a vzájemné přesahy. Adam nebyl proti, a tak to všechno začalo.

No. 1
Pro první Shape & Vision jsme dostali jednu místnost galerie NoD, kterou jsme 16. listopadu 2012 naplnili k prasknutí. O svých inspiracích a jejich převádění do praxe nejdřív diskutovali hosté Adama Gebriana, Maxim Velčovský a Jaroslav Wertig z ateliéru A69. Pak navázaly komentované projekce čtyř návrhářů: Awkward, Kristýna Nováková, Mongol a Mirka Talavašková. Na závěr prezentovala svou knihu o vývoji a souvislostech módy a umění historička módy Jana Máchalová.

Reakce publika i účastníků byly pozitivní a jednoznačně jsem chtěla pokračovat dál, ale spoustu věcí bylo potřeba udělat lépe. Architekti neměli projekci a mluvili příliš obecně, nepovedlo se vyvolat vzájemnou interakci a diskusi a závěrečná přednáška byla pro některé příliš akademická a dlouhá. Potřebovali jsme také větší prostor, galerie byla nacpaná, dvě třetiny hostů musely stát a v závěru večera se tam už skoro nedalo dýchat.

Lidé se mě také ptali, jaký smysl má propojení módy s architekturou a jestli by nebylo lepší obě části oddělit než se pokoušet o propojení. Shodou okolností jsem hned po Shape & Vision odjela s manželem na výlet do jeho rodného Los Angeles. A tam se mi v muzeu MOCA dostala do ruky kniha Skin + Bones: Parallel Practices in Fashion and Architecture. Jde v podstatě o katalog velké výstavy, která byla v roce 2007 v LA a později v Tokiu. Skvělým způsobem popisuje přesahy módy a architektury. Vysvětluje je na konkrétních kolekcích a stavebních realizacích. Tahle kniha jednoznačně ukončila moje pochybnosti o smyslu kombinace obou oborů.

No. 2
Pro druhý díl Shape & Vision jsme dostali větší prostor divadla NoD. Adam Gebrian přistoupil na komentované projekce svých hostů a byl i pro větší vzájemnou interakci mezi architekty a návrháři. Pozval dvě dvojice architektů, Zuzanu a Petra Nacházelovy a Jiřího Opočenského se Štěpánem Valouchem ze studia OV-A. Za Modeschau jsem vybrala opět čtyři návrhářská jména (LaFormela, Esha, Petra Ptáčková a Hana Frišonsová) a k tomu zástupce nezávislého časopisu, který neotřelým způsobem pracuje s módou, krajinou a architekturou v umělecké fotografii. Stejně jako na prvním večeru byly v prostoru nainstalované konkrétní ukázky práce návrhářů. Chtěla jsem i modely od architektů, ale ti si to bohužel na poslední chvíli rozmysleli s omluvou, že jejich modely jsou velké a křehké a těžko se přenášejí. Snad příště.

02876883.jpeg

V pátek 26. dubna 2013 se na druhém Shape & Vision sešlo na 160 hostů. Z návštěvnosti a prostoru jsem měla velkou radost, sál je vzdušný a většina lidí se mohla pohodlně usadit. Program otevřeli Jiří Opočenský se Štěpánem Valouchem z OV_A. Představili projekt domu v Králově Dvoře. Jde o obytný prostor, který volně přechází z interiéru do exteriéru. Místo plotu kolem pozemku dům obepíná šála z modřínových okenic, které se dají rozhrnovat a zatahovat podle potřeby.

Vzájemné výpůjčky termínů mezi módou a architekturou jsou poměrně běžné a vznikají většinou spontánně. Zajímalo mě, jak to bylo v tomhle případě, jakou cestou se “šála” do projektu OV-A dostala. Z diskuse vyplynulo, že architekti tohle pojmenování okenic použili kvůli dobré srozumitelnosti pro klienta. Dalším prezentovaným projektem byla proměna veřejného prostoru u Nové Scény v Praze v iluzorní obývák v rámci projektu Sit On. Tématem veřejného a soukromého prostoru se ve své práci zabývá i mnoho módních designérů, tuhle diskusi jsem už ale z časových důvodů nerozváděla. Interakce mezi prezentéry a hosty se totiž rozproudila nad očekávání dobře a ukrajovala z času dalších prezentací. Uvědomila jsem si, že příště bude nutné pozvat méně hostů, aby bylo na diskuzi dost času.

02878324.jpeg

Pokračovali Zuzana a Petr Nacházelovi s jedinečnou rekonstrukcí usedlosti v jižních Čechách. Jejich přístup k proměně staré samoty kombinuje respekt k vnějšímu vzhledu původní stavby s odhodláním k radikálním zásahům a proměnám. Ačkoliv Nacházelovi zachovali vnější vzhled, základní členění a proporce, jde v podstatě o zcela nový dům přizpůsobený současným nárokům na pohodlné a bezpečné bydlení v přírodě.

Jejich přístup k rekonstrukci mi připadal zajímavý ve srovnání s přístupem designérky Eshy Mlynarčíkové, která ve svých redesignovaných oděvech také kombinuje staré s novým, použité oblečení transformuje do nových podob s použitím přírodních i syntetických materiálů. Z původního objektu většinou zachová jen základní materiál a konstrukční prvky. Bunda zůstává bundou, košile košilí, věc dál plní původní funkci, ale její estetika se transformuje do příznačného Eshina rukopisu. Nacházelovi také částečně změnili výhled z domu, vybourali nové okno, které rámuje výhled na krásný strom v zahradě. S okny a průhledy ve svých oděvech pracovala také jedna ze zastoupených módních návrhářek, Petra Ptáčková. Spíš než o výhledy ven jí ale v kolekci Zahrada šlo o okna do vnitřního světa nositelů těchto oděvů.

02878323.jpeg

Pokrátké přestávce jsme pokračovali s návrháři. Jako první představilo svůj způsob práce trio LaFormela (Miroslava Kohutiarová, Katarína Ravasová & Antonín Soukup). Prezentovali aktuální kolekci inspirovanou malbami čínského umělce Zhou Fana a předchozí řadu inspirovanou klášterem Pashupatinath v Nepálu. Na závěr naznačili, z čeho vychází při práci na kolekci pro zimní sezónu 2013/14. LaFormelu jsem vybrala kvůli trendové inspiraci asijským uměním, architekturou a kulturou, která určitě rezonuje i ve světě architektů. Diskuse se ale místo tohoto tématu stočila k oprávněnosti přímé inspirace konkrétními obrazy čínského výtvarníka Zhou Fana. Na obranu LaFormely nutno říct, že motivy ze Zhou Fanových obrazů graficky proměnili a autora se několikrát pokusili přímo kontaktovat – bohužel s nulovou odezvou.

Na poměrně kritickou reakci architektů narazila Esha Mlynarčíková. Podráždila je zejména obuv inspirovaná architekturou Le Corbusiera. Architekti chtěli vědět, jestli se inspirovala formální, nebo obsahovou stránkou jeho díla. Svět exaktních dat tu narazil na svět volné fantazie a intuice. Eshu totiž na Corbusierových stavbách fascinoval kontrast masivních betonových bloků s okolní přírodou, který pak převedla do své boty. Formální nebo obsahovou stránku jeho práce neřešila. Studentka designu obuvi na zlínské UTB kromě originálních bot a jedinečně redesignovaných oděvů představila i šperky ze dřeva z hmatníků kytar. K jejím oblíbeným materiálům patří také zbytková kůže a syntetika. Oděvy od Eshy rád používá pro své stylingy fotograf Jan Durina a nosí je mimo jiné členové české kapely Fiordmoss.

Petra Ptáčková s krásnou kolekcí ispirovanou ilustracemi z knihy Zahrada i navazující Hana Frišonsová s kolekcemi Sleepwalkers, Blooming a náznakem rozpracované Oddity prošly svými prezentacemi hladce. Publikum začínalo být unavené a do diskusí se příliš nepouštělo. Při závěrečném představení magazínu Anonym už lidé postupně mizeli na bar. Tohle byla jednoznačně chyba v sestavení příliš dlouhého programu, která jde čistě na mojí hlavu. I já jsem byla v závěru večera unavená a spousta věcí, které jsem měla říct, mě napadla až druhý den ráno při instalaci navazující výstavy módy SHAPE v Galerii/CZD.

02878325.jpeg

Jestli seberu energii na realizaci třetího dílu Shape & Vision, odehraje se letos na podzim. Bude mít v programu jen dvě prezentace architektů a dvě prezentace módních návrhářů. Na dotazy o smyslu propojení architektury a módy se pokusím odpovědět vlastní prezentací v úvodu, která poukáže na konkrétní přesahy a souvislosti mezi módou a architekturou a vysvětlí výběr pozvaných hostů. Vývoj Shape & Vision můžete mezi tím sledovat na FB události: https://www.facebook.com/ShapeVision

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.