She & Him vycházejí vstříc hudebním sklerotikům

30. květen 2014

Když v roce 2007 režisér Martin Hynes požádal Zooey Deschanel a Matthewa Warda, aby nazpívali jednu píseň k filmu The Go-Getter, nikoho by v tu chvíli jistě nenapadlo, že se od tohoto momentu začínají psát dějiny jednoho dua. Třicetiletá herečka Deschanel měla tehdy konečně možnost někomu ukázat své písně psané do šuplíku.

Známý producent a kytarista Matt Ward byl jejím talentem natolik překvapený, že ji sám poprosil o spolupráci. A tak vzniklo dnes nazvané duo She & Him, které svým letošním druhým albem vystrkuje růžky na hudební scéně.

Svůj debut nejprve nazvali jako Volume One, to byl rok 2008. Teď opět vycházejí vstříc všem hudebním sklerotikům. Svou druhou, aktuální desku totiž opatřili názvem Volume Two. Herečka Zooey Deschanel a producent Matt Ward neboli duo She & Him spojili své síly a náklonnosti k nekomplikovanému a lehce kýčovitě prosluněnému popu. Ne náhodou nepříliš odlišné pojmenování obou desek spojuje i podobné stylové zakotvení. Volume One a Volume Two jsou dva díly téměř téhož seriálu v jejich hudební produkci.

Zooey Deschanel vychází z podobné kategorie zpívajících hereček jako třeba Charlotte Gainsbourgh. Od hereckých rolí přes propůjčení hlasu do filmových soundtracků až k odhodlání se k nové roli zpěvačky, skladatelky a instrumentalistky. Ovšem Zooey Deschanel jde oproti Charlotte trochu jiným směrem. Většinu skladeb si na druhém počinu opět napsala sama, to jí dává větší sebevědomí. Je ale otázkou, zda to stačí na to, aby vás nová deska s lehce zapamatovatelným názvem opravdu chytila.

02036671.jpeg

V případě produkce She & Him možná budete muset skousnout několik věcí najednou – návrat zvuku á la Beach Boys, přeslazený retropop se skladebnou konstrukcí připomínající soundtrack k Rebelům a šablonovitě vynucené call-and-reponse chóry, které nostalgicky připomenou zašedlé fotografie z dovolené u moře, vůni cikorky a představy o svobodné americké éře 50. a 60. let.

Na jednu stranu je cukrkandlový retropop vycházející z úst Zooey a ze strun M. Warda dost uvěřitelný. Jejich variace na láskyplné kompozice byste jen těžko bezmyšlenkovitě zařadili do produkce 21. století. A to je možná ten problém. Volume Two je sice úžasnou retrospektivní deskou, ale nic honosnějšího nám odkrýt nechce.

Spustit audio