Skromnost je vždycky dobrovolná. Přírodní zahrada a ekologická práce Mojmíra Vlašína

„Méně znamená více a v jednoduchosti je krása. Skromnost neznamená chudoba. Dobrovolná skromnost je vlastně trochu nonsense. Skromnost je schopnost odříct si věci, které člověk vlastně nepotřebuje,“ uvažuje nahlas ekolog na své zahrádce za domem v severním cípu Brna. V současném klimatickém diskurzu se sice tlačí na systémové změny, aby zodpovědnost za environmentální krize nedopadala na jednotlivce, faktem ale je, že jde o spojité nádoby. Mojmír Vlašín svou konzistencí a tendencí k samozásobení ukazuje, jak žije člověk, který to myslí s ochranou přírody vážně.

„Už v osmdesátých letech tu byly dva proudy. Klasická ochrana přírody a ochrana životního prostředí. Ušetřený megawatt je stejně důležitý jako vyrobený alternativními zdroji. S kolegou Alešem Máchalem jsme propagovali šetření energií už v osmdesátých letech. Teprve dnes se to dostává do mainstreamových médií,“ shrnuje vývoj posledních třiceti let Vlašín.

Největší problémy české krajiny jsou podle ekologa intenzivní průmyslové zemědělství a smrkové monokultury. V porovnání s ostatní Evropou jsme na tom ale s územní ochranou přírody prý velmi dobře. To ale není samozřejmé. Například bezzásahovost na území Šumavy byla v minulosti několikrát tvrdě vybojována.

Za největší dluh v oblasti ochrany přírody považuje Vlašín lužní les na soutoku Moravy a Dyje. „Už v osmdesátých a devadesátých letech tu byl plán na vytvoření národního parku. Na rakouské straně je národní park, na slovenské straně chráněná krajinná oblast, na naší není nic. I matematicky se dá říct, že území Soutoku má nejvíc předmětů ochrany. Jde o nejhodnotnější území, které je dodnes nechráněno. Lesníci tam používají intenzivní technologie jako frézy, které tam nemají co dělat. Česká republika za tuto liknavost čelí vysokým sankcím ze strany Evropské unie,“ upozorňuje Mojmír Vlašín.

Jak se liší přírodní zahrada od permakulturní? Jak se pojí skromnost s ochranou přírody v osobnosti Mojmíra Vlašína? V čem je česká krajina specifická a jak propojit menší územní celky napříč republikou, aby mohly chráněné druhy migrovat? Poslechněte si celé Podhoubí.