Šlechtici sbírali rostliny, jako dnešní boháči sbírají auta. Růže byla trendy už ve středověku
Kamila Krejčiříková se zabývá navrhováním historických zahrad. Podle starých kronik, dopisů i fotografií ví, co se tam pěstovalo. A něco z toho je pořád v módě.
Ateliér krajinářské architektury Krejčiříkovi obnovoval například zámecký skleník v Lednici podle starých fotografií. Jedna rostlina dokonce po mnoha desetiletích obživla – Lichtenštejnové si ji nechali přivést pravděpodobně z Afriky: „Tehdy se s rostlinami obchodovalo, dělali se sbírky. Jak bohatí lidé dneska sbírají drahá auta, tak tehdy sbírali rostliny,“ říká Kamila Krejčiříková. Krejčiříkovi navrhovali také obnovu zahrady v Kuksu, na Pernštejně, u Úřadu vlády v Praze, krajinářský park v Kladrubech nad Labem. Všechny můžete navštívit. Plus další tipy na parky a zahrady – najdete tam i bílé koně a vodotrysky.
Mluvili jsme o tom, jak se mění trendy. Ale něco zůstává – například růže. „I středověké odrůdy nebo odrůdy z 18. a 19 století jsou pořád na trhu a do starých zahrad je to super. Růže mechová a stolistá, to je záležitost středověkých trubadúrů, kteří o nich zpívali. I dneska se dají ještě sehnat,“ říká Kamila Krejčiříková. Naopak blízké vyhynutí hrozí buksusu čili krušpánku. „S tím se možná budeme muset rozloučit, pokud nenajdeme rezistentní odrůdu,“ říká krajinářská architektka. Přitom je to důležitá součást barokních zahradách, kde se z keříků dělaly ornamenty a donedávna byl také na všech hřbitovech a babičkovských zahrádkách.
Ve které době by chtěla Kamila Krejčiříková žít? Proč je práce krajinářského architekta turbulentní? A co je taneční lípa?
