Slyšení hlasů: Hlasy jsou jako emoce, když jim nevěnujeme pozornost, mohou sílit
Když lidé slyší hlasy, nemusí to být vždy spojeno s duševní nemocí, mnohdy to ukazuje na prožité trauma. Povaha hlasů se může v průběhu života měnit. Většina lidí, kteří je slyší, odbornou pomoc nehledá a ani nepotřebuje.
Fenomén slyšení hlasů evokuje u široké veřejnosti stále ještě výrazy jako šílenství, bláznovství, schizofrenie. Podle psychologa Adiho Hasanbašiće, koordinátora národní sítě svépomocných skupin hnutí Slyšení hlasů v České republice, však jde častěji o zprávu o traumatu, které se člověk snaží vytěsnit, ale ono se formou hlasů nějakým způsobem připomíná.
„Trauma, jako je třeba sexuální zneužívání nebo emoční zanedbávání, může vygenerovat pozitivní, ale i negativní hlasy,“ říká psycholog s tím, že povaha hlasů se může v průběhu života a v návaznosti na další prožívané události měnit.
Zakladatel hnutí Hearing Voices, psychiatr Marius Romme, hlasy připodobňuje k emocím, které nesou určitou zprávy. Když se například negativním emocím bráníme, jsou stále silnější, naopak, když jim věnujeme pozornost a přijmeme onu metaforickou zprávu, kterou nám sdělují, mohou postupně odeznít.
Mainstreamová psychiatrie se s hlasy vyrovnává nejčastěji pomocí medikace, podle Hasanbašiće jsou ale i jiné metody, jak s nimi pracovat, které zahrnují mimo jiné věnování pozornosti hlasům a jejich sdělení a jejich integraci do života tak, abychom byli schopni žít svůj život, a ne svoje hlasy.
Jak reaguje mozek na slyšení hlasů? Měli bychom se jich obávat, protože pod jejich vlivem můžeme udělat něco strašlivého? A můžeme se od nich dozvědět něco nového? Poslechněte si Diagnózu F o slyšení hlasů s Adim Hasanbašićem.
Související
-
Mohou být pečující i agresivní. Slyšení hlasů je běžný lidský prožitek, říká terapeutka
Když lidé slyší hlasy ve své hlavě, automaticky se nabízí, že je to průvodní jev nějaké duševní nemoci a že je třeba je umlčet vhodnou medikací.
-
Duel Diagnózy F: Otevřený dialog jako jiná cesta léčby...
Když se hovoří o léčbě schizofrenie, nejčastěji zaznívají pojmy jako farmakoterapie, hospitalizace, v lepším případě i psychoterapie. Hovoří se o třetinách pacientů...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
