Smíchov nebo Tokio, kapely Gezan i Severní nástupiště zpívají o místech, ze kterých vzešly
„Jak se ve vaší tvorbě odráží místo, kde tvoříte?“ je jedna z otázek, na kterou hudebníci v rozhovorech neradi odpovídají. Zvlášť pokud ke své tvorbě přistupují intuitivně a nepřemýšlí nad tím, zda je temnota jejich hudby reflexí městského zmaru anebo třeba naopak odrazem nekonečné černě noční oblohy, na kterou koukají z hlubin lesů. Někdy ale nepotřebujete reflexi umělce k tomu, abyste spolehlivě identifikovali, jak jejich hudba komunikuje s místy, kde vzniká.
Japonská kapela Gezan patří k těm nejvýraznějším na tamní nezávislé scéně – a taky k těm, které v tvorbě své „životní prostředí“ přiznaně reflektují. Jejich album Klue je zběsilou koláží, s jejíž pomocí kapela reaguje na rychlé změny, kterými prochází nejen scenérie hlavního města Tokia, ale i tamní společnost. Gezan, kteří kromě pořádání undergroundového festivalu řídí i label Jusangatsu Records, svou hudbou nepokrytě baví, ale zároveň zvládají zdůrazňovat politické hrany, což není u japonských kapel až tak časté.
Zdůrazňování politických hran rozhodně není časté ani u takzvané české trampské hudby, což je zásadní inspirační zdroj pro kapelu Severní nástupiště. Ta právě vydala svou první velkou desku Rostli jsme spolu, kde se kouzelným způsobem mísí poetika čundráckých osad s kritickým myšlením, které definuje svobodné osady městské. Ty ostatně pomáhali a pomáhají členové a členky Severního nástupiště spoluvytvářet – a v jejich hudbě je to silně obtisknuto.
I v novém roce cestují Modeláři napříč žánry i kontinenty, a tak se tentokrát ze smíchovského Severního nástupiště vydali do Norska i Indonésie. Nakopněte rok 2021 hudbou, která vám nedovolí propadnout splínům!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
