Socioložka Vandrovcová: Přirozeně tíhneme ke zvířatům. Psychologické mechanismy nám pomáhají překonat, že je jíme

5. únor 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tereza Vandrovcová

Od letního semestru si studenti Univerzity Karlovy mohou zapsat nový předmět Animal Studies. „Je to relativně nový společenskovědní obor, který se zabývá vztahy mezi lidmi a ostatními zvířaty. Zabývá se vztahy v reálné rovině, tedy například vztahy s domácími mazlíčky, ale také v metaforické rovině. Řeší zvířata v náboženství, zvířecí symboliku v různých mýtech,“ popisuje obor Tereza Vandrovcová z katedry sociologie Filozofické fakulty UK. 

„Celá řada psychologických mechanismů nám pomáhá překonat paradox, že přirozeně tíhneme ke zvířatům. Když je poznáme, tak máme tendenci s nimi soucítit, chápeme jejich projevy bolesti, smutku nebo radosti. Právě proto, že nás kultura učí mít některá zvířata k užitku, tak musíme naši mysl trochu ošálit,“ vysvětluje Vandrovcová.

„Mezi vnímáním a vnitřním prožíváním světa kočky a krávy téměř není rozdíl. Rozdíl, který vnímáme my, je dán naší kulturou. Jsou to kulturní rámce, které vznikly z historických důvodů. My tuto dichotomii ve společnosti udržujeme a předáváme z generace na generaci. Malé dítě si chce přirozeně se zvířaty hrát a teprve až v rámci socializace se učí vstřebávat naše kognitivní rámce. Ty mu řeknou, ke kterému zvířeti může přilnout, dát mu jméno a mazlit se s ním a kterému zvířeti raději jméno nedá, protože pravděpodobně skončí v neděli na pekáči,“ doplňuje Tereza Vandrovcová.

Jaké druhy ospravedlňujících mechanismů existují? Je veganství cesta k vyřešení environmentálních otázek? Poslechněte si celý rozhovor s kantorkou nového předmětu Animal Studies Terezou Vandrovcovou z Univerzity Karlovy.

Spustit audio