Socioložka Vandrovcová: Přirozeně tíhneme ke zvířatům. Psychologické mechanismy nám pomáhají překonat, že je jíme

5. únor 2020

Od letního semestru si studenti Univerzity Karlovy mohou zapsat nový předmět Animal Studies. „Je to relativně nový společenskovědní obor, který se zabývá vztahy mezi lidmi a ostatními zvířaty. Zabývá se vztahy v reálné rovině, tedy například vztahy s domácími mazlíčky, ale také v metaforické rovině. Řeší zvířata v náboženství, zvířecí symboliku v různých mýtech,“ popisuje obor Tereza Vandrovcová z katedry sociologie Filozofické fakulty UK. 

„Celá řada psychologických mechanismů nám pomáhá překonat paradox, že přirozeně tíhneme ke zvířatům. Když je poznáme, tak máme tendenci s nimi soucítit, chápeme jejich projevy bolesti, smutku nebo radosti. Právě proto, že nás kultura učí mít některá zvířata k užitku, tak musíme naši mysl trochu ošálit,“ vysvětluje Vandrovcová.

„Mezi vnímáním a vnitřním prožíváním světa kočky a krávy téměř není rozdíl. Rozdíl, který vnímáme my, je dán naší kulturou. Jsou to kulturní rámce, které vznikly z historických důvodů. My tuto dichotomii ve společnosti udržujeme a předáváme z generace na generaci. Malé dítě si chce přirozeně se zvířaty hrát a teprve až v rámci socializace se učí vstřebávat naše kognitivní rámce. Ty mu řeknou, ke kterému zvířeti může přilnout, dát mu jméno a mazlit se s ním a kterému zvířeti raději jméno nedá, protože pravděpodobně skončí v neděli na pekáči,“ doplňuje Tereza Vandrovcová.

Jaké druhy ospravedlňujících mechanismů existují? Je veganství cesta k vyřešení environmentálních otázek? Poslechněte si celý rozhovor s kantorkou nového předmětu Animal Studies Terezou Vandrovcovou z Univerzity Karlovy.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka