Špína a východoevropský shoegaze: Jak sonické vlny omývaly pobaltské břehy

Přestože se naše cesty ubíraly především po Tallinu a okolí, začátek aktuálního dílu byl přeci jen situován do Sovětského svazu. Tam se v roce 1988 dala dohromady kapela s až krásně kýčovitým názvem Velvet And The Velvet Dolls. Temné synťáky evokující náladu Mr.Bungle vznikají souběžně, avšak neovlivněně, s celou UK/US scénou a nastolují tu správnou melancholickou náladu. Jenom pravý název hned první skladby z jejich ceněného EP zůstal částečně záhadou a my pořád nevíme, jestli se jedná o Новый день недели, nebo Электрическая Свадьба.

Pobaltská scéna, zejména ta z osmdesátých a devadesátých let, skýtá spoustu zajímavých a ukrytých pokladů. A zatímco Litevci se vydávali v rámci shoegazeu po stopách zběsilých, freejazzových experimentů a nebáli se sáhnout po saxofonu, Lotyši se drželi tak nějak uprostřed. Kapela Nejautā (což znamená něco jako „Neptejte se“) tak do svého pojetí žánru vklínila silné ovlivnění Depeche Mode. Hlavním těžištěm pomalé, zefektované muziky bez přílišných výstřelků, ale stále s invencí (i potřebnou něžností) je Estonsko.

Zatímco tallinští Dallas těžili zejména z odkazu Stereolab, s šedesátkovými bossanovovými vlivy a dubovou houpavostí, Borax z Tartu se nebáli přitvrdit. V jejich sestavě byl člen kultovní industriální skupiny Pedigree – Leslie Lassner, známý taktéž jako Leslie Da Bass. Borax sice tvrdili, že tak trochu koketovali s grungem, my jsme se ve Špíně ovšem shodli, že to není naštěstí tolik znát.

Druhý díl Špíny o českém shoegazeu: Jak voní polozapomenutá cédéčka z archivu T-LSD nebo Sebastians?

• Upravit
• Smazat

Česká shoegazeové scéna 90. let zdaleka nebyli jen Ecstasy of Saint Theresa a Here. Do psychedelických vazeb a zastřených vokálů se tehdy potápěla řada kapel, které si ale dneska vybaví nejspíš jen pamětníci, přestože jejich desky vycházely i na velkých labelech. Ve druhém díle Špíny o domácím shoegazeu jsme si posvítili hlavně na ně.

Největší průlom v rámci této scény ovšem přišel až s Bizarre, kteří byli souputníky našich The Ecstasy of Saint Theresa. Pojítka zde vedou jasně až ke Slowdive, vydávali mimo jiné na jednom z těch labelů, které se vynořily a hned opět zmizely, konkrétně Sally Cinnamon Music. Možná i díky jejich kultovnosti a průniku za hranice se Bizarre se svou deskou Beautica dočkali loni reedice. Samozřejmě jsme nevynechali ani naše sousedy, zabrousili na Slovensko a pustili si skladbu Myslovitz od polské kapely téhož názvu.