Spojené státy japonské: remake Muže z vysokého zámku je plný videoher a otaku fašismu
Nejnovější díl pořadu Ektoplasma se zaměřil na román Petera Tieryase Spojené státy japonské. Ani hodně technologicky pokročilé věštění z Knihy proměn by Philipu K. Dickovi v roce 1962 patrně neodhalilo, jak moc o pětapadesát let později zmutuje jeho román Muž z vysokého zámku.
Dickovy fantazie o alternativní realitě, v níž Japonsko vyhrálo druhou světovou válku a podmanilo si Severní Ameriku, se loni chopil spisovatel Peter Tieryas. Svět, který líčí ve svém románu Spojené státy japonské, by se dal popsat jako otaku fašismus.
Muž z vysokého zámku popisoval ponurý a bizarní svět, ve kterém se všechno točilo kolem věštění budoucnosti z prastaré čínské Knihy proměn. Bezútěšnou totalitní společností se šíří ilegální román, který pojednává o světě, v němž nacisté válku prohráli. Dickovi tahle zápletka posloužila k tomu, aby vytvořil další ze svých oblíbených paradoxních point, která patřila k nejpovedenějším v celé jeho tvorbě.
Tieryas si z jeho knihy bere základní východisko – Japonsko vyhrává druhou světovou válku a okupuje Spojené státy. V totalitním světě románu se také objevuje ilegální dílo, které ukazuje, jak by to vypadalo, kdyby Spojené státy zůstaly v amerických rukou. Tentokrát to ovšem není kniha, ale videohra.
To je pro Tieryasův román typické. Autor totiž využil toho, že Japonci posledních padesát let intenzivně pracovali na tom, aby si vytvořili hodně specifickou popkulturu, která se proslavila i ve světě. Pro spoustu fanoušků sci-fi je dnes Japonsko hypertechnologickou zemí obřích humanoidních robotů mecha, pokročilých biotechnologií a dynamických účesů nepravděpodobných barev. A přesně takovou zemi Tieryas svým čtenářům dal. V jeho dystopickém světě si cyberpunk podává robotickou rukavici s biopunkem, splatterpunkem a dalšími punky podle diktátu otaku – obsesivních fanoušků japonské popkultury.
Hotblood!: Western o homosexuálním kentaurovi bourá hranice mezi profesionální tvorbou a fanfikcí
Za sedmero zkrocenými horami je země, která vypadá jako Divoký západ, ale kromě indiánů a veteránů války Severu proti Jihu se tam po širých pláních prohánějí i homosexuální kentauři.
Asi nejzajímavější nápad, se kterým autor přišel, je používání videoher jako nástroje propagandy a kontroly. Ve Spojených státech japonských se hrají samozřejmě především hry ukazující bojovného ducha japonských vojáků a vykreslující nepřátele režimu v tom nejodpornějším světle. Zároveň tu ale existuje úřad, který monitoruje rozhodnutí jednotlivých hráčů v různých situacích ve hře a vyhodnocuje, jestli se ve virtuálních světech nechovají podezřele. Pokud byste v tomto světě hráli třeba Candy Crush Sagu, museli byste dávat pozor, jestli sbíráte ty správné, ideologicky nezávadné bonbony.
Proud akčních scén a opulentních bizarních výjevů se ale snaží zastřít fakt, že kromě poměrně konvenčního thrillerového vyprávění, které nás provede poměrně nekonvenčním univerzem, nemají Spojené státy japonské moc co nabídnout. Skvělá paradoxní pointa Dickovy knihy se tu neopakuje a příběh ilegální videohry končí celkem otřepaným poselstvím o Spojených státech.
Více o alternativním Japonsku, propagandistických videohrách a vysokých zámcích Philipa K. Dicka si poslechněte v posledním díle Ektoplasmy!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
