Společnost je roztěkaná. Češi nepolykají prášky, mají ale problém dočíst knížku, říká psycholožka

30. květen 2018

Lék Adderall je v USA klíčová pomoc pro studenty i vrcholové manažery. Stimulant, jehož původním účelem je boj s poruchou pozornosti s hyperaktivitou, je dostupný pouze na předpis. Lidé, kteří touží po lepších výkonech, si k němu ale umí najít cestu i tak. Situace v Česku se v mnohém liší. „Pacienti, s nimiž se setkávám, jsou dost opatrní, co se týče používání léků,“ popisuje klinická psycholožka Tereza Štěpánková. „Určitě je ale možné se k nim dostat na černém trhu,“ dodává.

Na zneužívání stimulantu v USA upozorňuje aktuální dokument společnosti Netflix Take Your Pills. Adderall berou studenti ve velkém hlavně před zkouškami. Podle autorů filmu se ale rozšířil i do dalších vrstev společnosti. Závislost na něm ukazuje na dnešní stav americké společnosti: na jednu stranu zaměřenou na výkon, na druhou neschopnou se pořádně koncentrovat.

Přetěžujeme si mozek

S medikací se začíná už v dětství. Zatímco v roce 1990 bylo podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí 600 tisíc amerických dětí na stimulantech – hlavně Ritalinu, do roku 2013 se číslo vyšplhalo na 3,5 milionu. Adderall, lék číslo jedna, se dostal na trh v roce 1996. Jak ukazuje dokument i řada odborných studií, k polykání pilulky se lidé uchylují i v dospělosti. Velká část z nich přitom poruchou pozornosti v diagnostickém smyslu vůbec netrpí.

Logo

Česko nejde se Spojenými státy jednoduše srovnávat. Češi mají podle psychologů k lékům ovlivňujícím fungování mozku ostražitější přístup. Nejen o dětech, ale i dospělých, kteří ADHD opravdu trpí, se tu teprve začíná mluvit. Čím dál větší problém soustředit se mají ovšem i lidé, kteří poruchu z medicínského pohledu vůbec nemají. „Dnes slyšíte o tom, že lidé nejsou schopni dočíst knížku nebo se podívat na film, který má pomalejší tempo. Jsme nastaveni na rychlé střídání podnětů,“ popisuje Štěpánková. Otázkou je, co se děje s naším mozkem. „Nemyslím, že si můžete vypěstovat poruchu pozornosti, tak jak ji chápeme v této diagnostické kategorii (ADHD). Ale můžete si přivodit potíže se soustředěním a přetížení nervové soustavy. Následky jsou nepříjemné,“ upozorňuje psycholožka.

I v její ordinaci se objevují přepracovaní manažeři nebo studenti těsně před dokončením diplomové práce. „Mají najednou pocit, že se nedokážou soustředit,“ říká Štěpánková s tím, že jejich obavy je potřeba korigovat. „Problémy netrvají celoživotně, neprolínají se do jiných oblastí. Nejde o ADHD, jen jsou snadno rozptýlitelní, a co hlavně potřebují, je čas na odpočinek,“ zdůrazňuje.

Logo

Nepřekvapivě jde kořeny problémů najít třeba v neustálém napojení na chytré telefony. Dokazuje to výzkum Adriana Warda z University of Texas v Austinu na více jak pětistovce studentů. Část z nich během něj musela dát svůj mobil na tiché vyzvánění a nechat ho buď v batohu, nebo položit na stůl. Další účastníci experimentu přístroj nechali mimo pokoj, kde test probíhal. V druhé části pokusu byli někteří vyzváni k tomu, aby mobil úplně vypnuli. Během obou experimentů se ukázalo, že si v testech paměti a pozornosti vedli nejlépe ti, kteří nechali elektroniku mimo místnost. Test se jim zdál dokonce jednodušší. Svůj výkon ale nijak nespojovali s tím, kde zrovna ležely jejich chytré telefony.

Co dělat po vypnutí mobilu?

Štěpánková pacientům, kteří se chtějí vymanit z kola roztěkanosti, radí vypínat elektroniku už dvě hodiny před usnutím. „Dívají se na mě absolutně vyděšeně a nevědí, co mají po tu dobu před spánkem dělat,“ popisuje. Dál radí pohyb na čerstvém vzduchu, kvalitní potraviny konzumované maximálně v rozmezí tří hodin a vydatný spánek. „Argumentuji tím, že to, co jim říkám, zní jako banální doporučení např. z dámského časopisu. Můžou ale začít tím, že si zmapují, nakolik tyto ortodoxně známé rady sami dodržují. Překvapivým zjištěním pak pro ně často bývá, že na tom zdaleka nejsou tak dobře, jak si mysleli.“

Na podzim 2018 bude otevřen Komplexní podpůrný program pro dospělé s ADHD, který bude díky grantové podpoře Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro obyvatele Prahy zdarma.

Budoucnost je podle Štěpánkové otevřená. Možná se vrátíme ke stavu, kdy budeme mít jasně nalinkovanou cestu. „Žijeme v době nebývalých možností volby. Můžeme si zvolit profesi, zemi, partnera nebo přesný design našich tenisek. Dnešní člověk má na začátku dospělého života tak neuvěřitelné množství možností, že je jimi až zahlcen. Tím, že třeba ještě zůstává na povrchu a je sycen přemírou informací, se dostává do stavu, který je mu nepříjemný, a přichází k psychologovi. Říká, že by měl raději jen jednu cestu, určenou  tradicí, rodinou nebo státním zřízením. Uvidíme, co tento fenomén přinese časem,“ říká psycholožka.

Jak těžké je určit hranici mezi poruchou ADHD a pouhou roztěkaností? A můžeme „přenastavit svůj mozek zpátky“? Poslechněte si celý rozhovor.

Více informací bude možné najít na www.nepozorni.cz.

autor: Markéta Žižková
Spustit audio