Stárnoucí španělské vesnice by mohli zachránit digitální nomádi

Malajsijská společnost Karex zaznamenala od začátku americko-izraelské války v Íránu nárůst nákladů na syntetický kaučuk a nitril, které se při výrobě kondomů používají. Dodavatelské řetězce těchto produktů zpřetrhalo úplné uzavření Hormuzského průlivu pro lodě.

Podle generálního ředitele společnosti Goha Miaha Kiata zároveň došlo k prudkému nárůstu poptávky, protože kvůli zpožděním v přepravě řadě zákazníků docházejí zásoby. „Situace je rozhodně velmi nejistá a ceny jsou vysoké. V tuto chvíli nemáme jinou možnost, než tyto náklady přenést na zákazníky,“ uvedl Goh pro agenturu Reuters.

Karex vyrobí ročně více než pět miliard kondomů a vyváží je do více než 130 zemí světa. Je dodavatelem například pro společnosti Durex nebo Trojan. Kondomy dodává také britské Národní zdravotní službě (NHS) a dalším zdravotnickým organizacím, jako je Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii či Populační fond OSN.

Server Euronews připomíná, že celosvětový trh s kondomy už čelil nedostatku v důsledku razantního omezení financování Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID). O tom rozhodl po svém nástupu do funkce prezident USA Donald Trump. USAID celosvětově zajišťovala 35 % antikoncepčních prostředků a dodávala zboží do 23 zemí. Země v Africe a na Blízkém východě, které byly hlavními příjemci pomoci ze strany agentury, od té doby hlásí nedostatek produktů souvisejících s reprodukčním zdravím a prevencí pohlavně přenášených chorob.

Psychosociální rizika jsou podle zprávy spojena hlavně s kardiovaskulárními chorobami a duševními obtížemi, které mohou vést až k sebevraždě. Mezi nejčastější problémy patří deprese, úzkostné poruchy, vyhoření, poruchy spánku a únava. Fyzické zdraví stres v práci často ovlivňuje nepřímo. Mnoho lidí totiž k jeho zvládání používá nezdravé kompenzační mechanismy, jako je kouření, excesivní pití alkoholu, nebo přejídání. To může vést k obezitě, vysokému tlaku i dalším chronickým onemocněním.

Manal Azzi z Mezinárodní organizace práce při OSN serveru Euronews řekla, že psychosociální rizika související s prací jsou jednou z největších výzev pro bezpečnost a ochranu zdraví. Dodává také, že „zlepšení psychosociálního pracovního prostředí je zásadní nejen pro ochranu duševního a fyzického zdraví pracovníků, ale také pro posílení produktivity, výkonnosti organizací a udržitelného ekonomického rozvoje.“

Podle odhadů Mezinárodní organizace práce celosvětově až 35 % pracovníků pracuje déle než 48 hodin týdně, plný úvazek v Česku přitom vydá zhruba na 40 hodin týdně. Zpráva dále uvádí, že 23 % pracovníků pak během výkonu své práce alespoň jednou zažilo nějakou formu násilí či obtěžování.

Mikroplasty jsou drobné částice, které se uvolňují z nejrůznějších plastových výrobků a mají bezprostřední dopady na lidské zdraví. Jejich přítomnost v lidském těle může vést například ke zvýšenému riziku rakoviny, infarktů nebo reprodukčním problémům. Evropská unie zpřísnila v roce 2024 protokoly pro monitorování mikroplatů v pitné vodě. Vědci ale i dál varují, že metody detekce nemusí být stoprocentně spolehlivé.

Evropské země k odstraňování mikroplastů z odpadních vod momentálně využívají hlavně síran hlinitý. Těžba bauxitu, ze kterého se vyrábí, ale významně zatěžuje životní prostředí. Během použití síranu při filtraci zároveň vzniká velké množství kalu, který končí na skládkách a sám uvolňuje jiné toxické látky, píše server Euronews.

Nedávná studie vědců ze Státní univerzity v brazilském São Paulu ukázala, že by k síranu hlinitému mohla existovat rostlinná, netoxická alternativa. Vědci pro čištění vody použili extrakt na bázi soli vyrobený ze semen moringy olejnaté.

Použitá směs měla při filtrování mikroplastů podobnou míru účinnosti, jako síran, oba zachytily až 98 % mikroplastů. „V alkalických vodách fungoval extrakt z moringy dokonce lépe, než chemický produkt,“ uvedla pro server Science Daily jedna z autorek studie Gabrielle Batista. Moringa olejodárná je strom, který byl zřejmě pro různé účely využíván už ve starověkém Egyptě. Roste i na nepříliš úrodných typech půd a je nenáročný na údržbu, využití jeho semen se tedy i z tohoto hlediska zdá slibné.

Druhé místo v kategorii Nejlepší audiokniha – mluvené slovo mimo kategorie obsadila nahrávka vybraných kapitol z knihy Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala. Tu mohli posluchači slyšet v aplikaci mujRozhlas nebo na webu Radia Wave. Desetidílná audiokniha s podtitulem „Na životech feťáků záleží” přinesla autentické příběhy lidí spojených s pervitinem a nabízí silný společenský přesah. Úspěch této nahrávky potvrzuje, že i náročná a aktuální témata mají v audioknižní tvorbě své pevné místo.

Vzhledem k tomu, že se audiokniha Piko umístila na předních příčkách, bude posluchačům na webu Radia Wave opět zpřístupněna, a to od čtvrtka 23. dubna po dobu osmi týdnů.

Úspěch titulů vyrobených Českým rozhlasem a vydaných Radioservisem mimo jiné ukazuje na nezastupitelnou roli Českého rozhlasu v tvorbě pro děti a mládež. Právě v této kategorii se rozhlasová díla umisťují v Audioknize roku pravidelně.

V kategorii Nejlepší audiokniha pro děti a mládež zvítězil dobrodružný seriál Báry Dočkalové Kost, druhé místo získal horor Terezy Verecké Lyžák. Ten zároveň zvítězil v kategorii Nejlepší zvukový design – dramatizace. Ve stejné kategorii obsadil třetí místo mysteriózní hororový thriller Jana Vejnara Šum, taktéž z produkce Českého rozhlasu.

Výrazného uznání se dočkala dramatizace Čapkova Krakatitu, která skončila druhá v absolutním pořadí.

Nejlepší díla vybíraly ze 124 přihlášených titulů od 29 vydavatelů dvě odborné poroty složené z celkem 24 členů, slavnostní vyhlášení proběhlo ve čtvrtek 23. dubna v prostorách kulturního centra La Fabrika.

Jak přitažlivé, ale zároveň problematické může být spoléhání na AI ve zdravotnictví, ukazuje příběh Abi, který popsal britský web BBC. Abi říká, že jí chatbot pomáhá lépe filtrovat informace. Na rozdíl od klasického vyhledávání na internetu, které ji často zavede k nejhorším možným scénářům, jí AI nabízí strukturovanější a klidnější pohled. „Je to trochu jako řešit problém společně s lékařem,” říká.

V jednom případě jí chatbot pomohl správně vyhodnotit příznaky infekce močových cest a doporučil návštěvu lékárníka, kde dostala antibiotika. Abi tak získala potřebnou péči bez pocitu, že „zbytečně zatěžuje zdravotní systém”.

Jenže zkušenosti nejsou vždy pozitivní. Po pádu na túře, kdy si silně narazila záda, jí AI doporučila okamžitě jet na pohotovost s podezřením na vážné vnitřní zranění. Po několika hodinách čekání v nemocnici se ukázalo, že její stav nebyl vážný. „Bylo to jasně špatně,” uzavírá.

Podobné případy vyvolávají obavy i mezi odborníky. Hlavní lékař Anglie profesor Chris Whitty varoval, že odpovědi AI nejsou zatím dostatečně spolehlivé a často jsou „sebejisté, ale chybné“.

Pokud chatbot dostane kompletní a přesné informace, dokáže být podle únorové studie z Oxfordské univerzity přesný až z 95 procent. Při reálném užití však lidé informace sdělují postupně, neúplně nebo nepřesně, říká výzkumník Adam Mahdi. V takových situacích podle něj klesá přesnost odpovědí na pouhých 35 procent. To může mít vážné důsledky.

Jiná analýza, kterou tento týden provedl kalifornský Lundquist Institute for Biomedical Innovation, ukázala, že i chatboty mohou šířit dezinformace. Autoři použili záměrně náročný přístup, při kterém byly otázky formulovány tak, aby vybízely k poskytnutí nesprávných informací, čímž chtěli otestovat odolnost těchto systémů. Testovány byly chatboty Gemini, DeepSeek, Meta AI, ChatGPT a Grok. Více než polovina odpovědí byla v určitém smyslu klasifikována jako problematická.

Za iniciativou k bojkotu soutěže s oficiálním názvem Eurovision Song Contest stojí kampaně No Music For Genocide a Palestinian Campaign for the Academic & Cultural Boycott of Israel, které kritizují účast Izraele v soutěži od roku 2024. Ve svém nynějším prohlášení vyzývají pořadatele European Broadcasting Union (EBU), aby z letošního ročníku vyloučila izraelskou veřejnoprávní stanici KAN. Informoval o tom web Euronews.

Autoři dopisu tvrdí, že Izrael je „již třetím rokem oslavován na pódiu navzdory probíhající genocidě v Gaze”, a poukazují na rozdílný přístup oproti Rusku, které bylo ze soutěže vyloučeno v roce 2022 po invazi na Ukrajinu. „Odmítáme mlčet, když izraelské násilí umlčuje palestinské životy,” uvádí se v dopise.

Dopis vyjadřuje podporu Palestinské kampani za akademický a kulturní bojkot Izraele, která již od roku 2024 vyzývá k bojkotu Eurovize. Kampaň „No Music for Genocide” neboli Žádná muzika pro genocidu vznikla v loňském roce. Mnozí hudebníci, jako Caribou, Hayley Williams, Dry Cleaning, Lorde nebo Björk tehdy zablokovali přístup ke své hudbě v Izraeli, připomněl web Pitchfork.

Organizátoři iniciativy rovněž ocenili některé země, včetně Španělska, Irska, Slovinska, Nizozemska a Islandu, za jejich rozhodnutí z letošního ročníku odstoupit, stejně jako umělce, kteří se zavázali soutěže neúčastnit.

EBU své rozhodnutí ponechat Izrael v soutěži opakovaně obhajuje a obvinění, že uplatňuje dvojí metr, odmítá. Soutěž Eurovision Song Contest 2026, která patří mezi nejsledovanější hudební události světa, se letos uskuteční ve Vídní. Finále je naplánováno na 16. května 2026.

Benátky se podle listu Financial Times staly symbolem naléhavé potřeby přizpůsobit města důsledkům oteplování planety. Výzkum ale varuje, že mezinárodní úsilí o snížení emisí skleníkových plynů je „hrubě nedostatečné“. „Je nezbytné začít uvažovat o radikální transformaci Benátek,“ uvádí autoři studie s tím, že bez adaptace město jednoduše zanikne.

Vědci porovnávali čtyři možné strategie pro příštích 200 let: mobilní bariéry, prstencové hráze, úplné uzavření Benátské laguny nebo trvalé přestěhování celého města.
„Neexistuje žádná možnost, která by splnila všechny cíle najednou,“ vysvětluje vedoucí studie Piero Lionello z Univerzity v Salentu. Každá strategie podle něj něco zachrání – například historické jádro, ekosystém nebo ekonomiku – ale vždy za cenu obětování něčeho jiného.

Pokud svět dokáže rychle snížit emise, hladina moře v Benátkách by mohla do roku 2100 stoupnout o přibližně 42 centimetrů. V nejhorším možném scénáři však vědci počítají se vzestupem až o 1,8 metru. Současný systém 78 mobilních bariér (známý pod zkratkou MOSE) přestane podle Lionella stačit v momentě, kdy hladina stoupne o více než půl metru.

Aktivace systému MOSE má výrazný ekonomický dopad. Každé vysunutí bariér podle listu The Guardian vyjde město na více než 200 000 eur (přes 5 milionů korun). Zároveň se tím zastaví veškerá námořní doprava proplouvající úžinou Malamocco do přístavu Marghera. Během letošního benátského karnevalu byly zábrany vysunuty šestadvacetkrát během pouhých tří týdnů, což město stálo přes 5 milionů eur.

Aby toho nebylo málo, úroveň terénu v Benátkách v současnosti klesá přibližně o 1 mm za rok v důsledku přirozených posunů půdy. To v minulosti ještě zhoršila lidská činnost, jak připomíná server Euronews, konkrétně odčerpávání podzemní vody zpod laguny. Dnes už je ovšem zakázáno.

Pokud hladina stoupne výše, Benátky by musely být od moře izolovány permanentními hrázemi. To by však v praxi znamenalo konec Benátek jako přístavního města a pravděpodobně i devastaci unikátního ekosystému laguny.

Vzhledem k tomu, že výstavba takto obřích projektů trvá 30 až 50 let, je včasné plánování klíčové. „Pokud se začne příliš pozdě, další linie obrany nemusí být připravena včas. Riziko tedy není jen fyzické, ale i institucionální,“ řekl Piero Lionello pro Financial Times.

I přes to, že hodně z nich mají nastavená bezpečnostní pravidla, stále nesou „potenciál pro fyzické, psychické i mezilidské poškození,“ varují podle agentury AP vědci v odborném časopise JAMA Network Open. V USA nejsou psychedelika federálně schválena, to se však může brzy změnit. Prezident Donald Trump v sobotu podepsal exekutivní příkaz, který ukládá Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), aby urychlil posuzování látek vykazujících potenciál pro léčbu posttraumatické stresové poruchy (PTSD).

Jediná látka, která dosud před FDA stanula – MDMA – byla v roce 2024 jako lék na PTSD zamítnuta kvůli obavám o bezpečnost a účinnost. Psychiatr John Krystal z Yaleovy univerzity upozorňuje, že by se k psychedelikům mělo přistupovat jako k „vážnému lékařskému zákroku s riziky, která je třeba pečlivě řídit“.

Prakticky všechny drogy nabízené na těchto pobytech – včetně lysohlávek, ayahuasky, MDMA či LSD – jsou podle amerického federálního práva nezákonné. Firmy to ne vždy přiznávají, nebo se odvolávají na výjimky pro náboženské organizace.

„Zájezdy“ se konají v zemích jako Peru nebo Brazílie, kde ayahuasku domorodé kultury využívají po staletí. Odborníci ale varují, že neexistují žádné jednotné standardy pro to, jak jsou účastníci prověřováni nebo sledováni.

Klíčovým krokem je vyřazení lidí s vážnými diagnózami. Více než polovina zkoumaných pobytů sice vylučuje lidi se schizofrenií, protože drogy mohou jejich stav zhoršit, ale firmy se spoléhají pouze na pravdomluvnost klientů. To je riskantní – lidé toužící po pomoci mohou informace zamlčet, aby nebyli odmítnuti.

Téměř 90 % pobytů vyžaduje, aby účastníci předem vysadili antidepresiva. Tato „očistná období“ trvají jeden den až šest týdnů. Lékaři však varují: bezpečné vysazování léků typu Prozac může trvat i tři měsíce a vyžaduje odborný dohled.

Použití psychedelik v Česku zkoumají vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) u pacientů s roztroušenou sklerózou. Lidé s touto diagnózou se nyní mohou hlásit do studie NUDZ. S roztroušenou sklerózou žije na světě asi 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V ČR se s tímto onemocněním léčí více než 20 000 pacientů. Řada z nich má i příznaky deprese nebo úzkosti.

Podle magazínu The Economist v propagandistické bitvě s USA momentálně vítězí íránská diktatura. Tým podporující íránský teokratický režim denně zveřejňuje videa vytvořená umělou inteligencí, která zesměšňují Donalda Trumpa. Podle analýzy Institute for Strategic Dialogue nasbíraly tyto sítě na platformě X za první měsíc války přes miliardu zhlédnutí. Přestože režim v Teheránu není známý smyslem pro humor, jeho nová videa jsou vtipná a vykazují hlubokou znalost západní kultury.

Hudebním podkladem je obvykle dunivý rap s anglickými texty. Postavy jsou často z Lega. Trump je vykreslený jako ješitný, zbabělý lhář, který vyhlašuje vítězství, i když mu – doslova – hoří kalhoty. Pete Hegseth, americký ministr války, je zobrazen jako zvracející opilec s tetováním křižáků. Írán podle magazínu Economist hraje se svými kartami obratně. Namísto tradičního skandování „Smrt Americe“ videa zdůrazňují kritiku Trumpa, která rezonuje u globálního publika.

Při bližším pohledu je propaganda do očí bijící. Íránské síly jsou vykreslovány jako hrdinné, ačkoliv režim zmasakroval tisíce vlastních lidí. Teherán ve videích věčně vítězí a ničí americké základny a mrakodrapy v Zálivu, které ve skutečnosti sotva ožehly. Hemží se to i odkazy na konspirační teorie populární na Blízkém východě i na Západě, například že Ameriku ovládají Ilumináti. Americké ministerstvo zahraničí mívalo úřad, který čelil nepřátelské propagandě, ale Trumpova administrativa ho loni zrušila.

Britské BBC se podařilo dohledat tým lidí, kteří za propagandou stojí a natočit s nimi rozhovor. Říkají si Explosive Media tvoří méně než deset lidí, kteří používají grafiku ve stylu Lega, „protože je to světový jazyk“. Lídr skupiny přiznal, že Íránský režim je jeho zákazníkem. Účty íránských a ruských státních médií na síti X je pravidelně sdílejí milionům sledujících.