Strach a násilí v Amazonii. Dokoná nový brazilský prezident zkázu deštných pralesů?

7. listopad 2018
Vypalování pralesů v Amazonii

Nově zvolený brazilský prezident Jair Bolsonaro proslul nevybíravými výroky na všechny strany. V jeho hledáčku jsou i úřady stojící průmyslu v cestě do Amazonského pralesa. Pokud bude Bolsonaro postupovat tak, jak prohlašuje, může jeho politika výrazně poznamenat celosvětový boj s klimatickou změnou.

Na světě je málo míst, kde jde pozorovat změny životního prostředí doslova v reálném čase. Jedním z nich je brazilská část Amazonie. Jen v srpnu letošního roku v ní bylo vykáceno 545 čtverečních kilometrů pralesa. Rychlost, s jakou kusy původně divoké oblasti postupně ukrajuje průmysl, rozděluje i brazilskou společnost. Podle britské organizace Global Witness bylo v Brazílii loni zavražděno 57 lidí, kteří se snažili chránit životní prostředí nebo práva původních obyvatel. Podle dosavadních výroků nově zvoleného prezidenta Jaira Bolsonara se nedá očekávat, že by se pod jeho vedením situace mohla uklidnit.

Zpráva o tom, že brazilské prezidentské volby vyhrál krajně pravicový kandidát s neskrývanými sympatiemi k vojenské diktatuře, způsobila v liberálně orientovaných médiích značný rozruch. Mohly za to hlavně výroky, že homosexualita je důsledkem nedostatečného bití nebo že „chybou diktatury bylo, že mučila, a nezabíjela“. To, s jakými plány se Bolsonaro od ledna ujme své nové funkce, ale nebude mít dopad jen na Brazílii. Postaví se totiž do čela země, na jejímž území leží velká část „plic světa“, díky kterým má zásadní vliv na to, jak se svět dokáže vyrovnat s klimatickou změnou.

Bolsonaro slibuje právo a pořádek ve vojenském stylu. Generálové se těší na vysoké vládní posty

Jair Bolsonaro, vítěz prezidentských voleb v Brazílii

Příštím brazilským prezidentem se stane pravicový politik Jair Bolsonaro. Největší zemi Latinské Ameriky povede od počátku příštího roku muž, jenž s dojetím vzpomíná na vojenskou diktaturu, pronáší rasistické poznámky a uráží ženy a homosexuály.

Když se v roce 1992 v Rio de Janeiru konala první významná konference OSN o životním prostředí, známá jako Earth Summit, patřila Brazílie mezi ekologicky nejprogresivnější státy. Přestože se letité snahy o zpomalení odlesňování Amazonie vždy potýkaly s velkými problémy, nedávný podpis Brazílie pod Pařížskou dohodou o omezení emisí skleníkových plynů byl dobrým znamením. Už v srpnu ale nastávající brazilský prezident v průběhu své kampaně varoval, že jeho země by mohla po vzoru USA od dohody ustoupit. Podle něj ohrožuje brazilskou suverenitu v Amazonii. Bolsonaro také oznámil, že sloučí ministerstva životního prostředí a zemědělství. Co bude novému „super-úřadu“ dominovat, upřesnil poměrně jasně – budoucí ministerstvo by mělo vzejít z výrobního sektoru. Na svém facebookovém profilu také volal po omezení kompetencí Brazilské agentury na ochranu životního prostředí. Pokud by k němu došlo, oslabilo by to už tak dost omezené možnosti monitorovat a trestat ekologické přečiny. Podobně se Bolsonaro staví i k úřadům řešícím práva původních obyvatel.

Bolsonarovy výroky nejsou překvapivé. Expert na environmentální politiku z Univerzity v Bristolu Ed Atkins upozorňuje, že budoucí prezident má blízko ke skupině takzvaných „ruralistů“, která sdružuje zástupce agrobyznysu v senátu a poslanecké sněmovně Brazílie. Ta podporovala i současného prezidenta Michela Temera, který prosazoval bezohledné kácení Amazonského pralesa a jeho nahrazování sójovými plantážemi, dobytčími farmami a doly. Jeho nástupce bude podle dosavadních signálů v upřednostňování ekonomických zájmů ještě tvrdší.

Brazilští indiáni

Jair Bolsonaro do úřadu nastoupí až v lednu a vzhledem k jeho dosavadní populistické rétorice je v tuto chvíli těžké říct, které ze svých plánů nakonec uskuteční. Eduardo Viola, autor knihy Brazílie a klimatická změna, je optimistický. Podle něj bude odstoupení od klimatické dohody prakticky nemožné prosadit. „Na rozdíl od Spojených států byla Pařížská dohoda brazilským kongresem ratifikována téměř jednohlasně,“ vysvětluje.

Výsledek voleb se ale přímo v Amazonii projevuje už teď. „Mnoho bratrů nám říká o invazích, lidé vstupují do teritorií bez ohledu na pravidla a bez strachu z autorit,“ napsal magazínu National Geographic Beto Marubo z domorodé oblasti údolí Javari. Zatímco svět se s Bolsonarem teprve pomalu seznamuje, mezi domorodými a ekologickými aktivisty přímo v Brazílii se mu už pár dní po volbách podařilo ještě zahustit už tak dost tíživou atmosféru strachu a teroru.

Bude Brazílie následovat USA a odstoupí od klimatické dohody? Co by pro budoucnost Amazonie znamenalo zrušení ministerstva životního prostředí? Poslechněte si příspěvek o tom, jak se nový brazilský prezident Jair Bolsonaro staví ke kácení deštných pralesů a boji s klimatickou změnou.