Strašáci v Česku vymírají, život polních plašičů fotí už čtvrt století Rudolf Šmíd

Strašák Kolotoč, Velké Bílovice
Strašák Kolotoč, Velké Bílovice

Rudolf Šmíd se polním strašákům věnuje už dvacet pět let. Systematicky je sleduje a fotí, vymyslel pro ně vlastní typologii a vědní obor. Vědu o strašácích, latinsky terriculologii, od roku 2005 přednášel mimo jiné na vysokých školách v Brně a v Praze.

„Základní rozdělení strašáků je do tří skupin. První jsou hastroši, ti, kteří vypadají jako lidé. Druhá skupina jsou technické plašiče a třetí skupinou jsou animističtí strašáci, mrtvá zvířata nebo jejich modely,“ popisuje Rudolf Šmíd. Obecně podle něj strašáci z české krajiny mizí. Není to dané jejich krátkou životností, ale rozšiřováním velkých lánů.

V rozhovoru On Air Rudolf Šmíd přibližuje, jaký smysl pro něj sledování polních plašičů má. Věnuje se jim nejen ve fotografii, ale píše jim i básně nebo písně. Aktuálně píše scénář k dokumentu o strašácích a poté by chtěl dosavadních 25 let mapování českých polních plašičů shrnout v knize.

Kam Rudolf Šmíd za strašáky v Česku jezdí? Jaká je průměrná životnost strašáka v poli? A jak zní básničky, které Rudolf Šmíd strašákům skládá? Poslechněte si v rozhovoru On Air.

Batman, Velké Bílovice
Rastaman, Zaječí