Stres je horší, když nemáme možnost situaci ovlivnit. Může vést až k depresi, říká psychiatr Cyril Höschl

Stres stojí na začátku naší snahy se vyrovnat se zátěží, proto nelze říct, že by byl za všech okolností na škodu. „Říkat, že stres je škodlivý, je stejné jako říkat, že pohyb je škodlivý. To není pravda, pohyb je zdravý. Ale když se mu věnujeme ve chvíli, kdy máme horečku, zápal plic a venku mrzne, tak zdravý není a může nás zabít. Zrovna tak stres, když se dostaneme do situace, kdy nemáme vliv na události, může mít velmi negativní dopady na naše zdraví,“ vysvětluje Cyril Höschl, ředitel Národního ústavu duševního zdraví. Podle něj nás může dlouhodobá ztráta kontroly nad událostmi dovést až do stavu naučené bezmocnosti.

Cyril Höschl|foto: Elena Horálková,Český rozhlas

Když jsme dlouhodobě ve stresu, stresové hormony působí na mnoha místech našeho organismu, například na tu část mozku, která zodpovídá za paměť, „vyrábí“ depresi a zároveň může tlumit stresovou reakci. Když je ale pod vlivem stresových hormonů příliš dlouho, tato jeho funkce vynechává, a tím se začarovaný kruh uzavírá. „Vleklý stres se může projevit i snížením naší imunity vůči infekcím, včetně virových infekcí, což je teď aktuální,“ říká Höschl. Vyšší nemocnost pak logicky vede k možné izolaci od našeho okolí nebo běžného způsobu života. Izolace a samota v ní pak můžou spouštět depresivní prožívání, čímž se uzavírá další kauzální řetězec.