Stříkéj! po dvaceti letech. Snowboarďáci přinesli důstojnou českou alternativu teenagerských komedií

„Je to film, který je rozkročený jednou nohou u S tebou mě baví svět a druhou u Prci, prci, prcičky,“ představuje Snowboarďáky Tonda. „Vidět něco takhle v uvozovkách svěžího, prasáckýho, odpoutanýho od jakékoli výchovnosti pro mě byl formativní zážitek,“ vzpomíná Martin. Pro oba také film překvapivě dobře zestárnul, když se na něj po letech podívali znova. „Pro mě je to pořád esence nultých let. Ale nevím, jak bych se na něj díval jako mladý dneska. Možná bych ho odsoudil,“ říká Martin a naráží tím na určitou toxicitu tohoto filmu, včetně slavné hlášky „Stříkéj!“, na níž v rozhovoru také přišla řeč.

Připomněli jsme si také film Rafťáci, který na Snowboarďáky navazuje. Martin přišel s heretickou tezí, že druhý počin překonává i originál: „Ten film je mnohem cílevědomější, má lepší produkci a taky tu mnohem líp funguje chemie mezi klučičíma a holčičíma postavama.“ Tomuhle názoru Tonda ovšem tvrdě oponoval.

Věnujeme se také kariérám Jiřího Mádla a Vojtěcha Kotka, včetně zapomenutého televizního pořadu Stahovák o internetových videích, který tato dvojice moderovala. „Zajímavý je Vojtěch Kotek, který se minimálně od Vlastníků začal prezentovat jako srandovní dobrotivý tatík s knírem,“ popisuje Martin Kotkovu současnou image.

Jsou podle Tondy Snowboarďáci lepší než filmy Ingmara Bergmana? Jsou Mádl s Kotkem lepší dvojka než Tofi s Vaculíkem? A je lepší usilovat o ztrátu panictví, nebo o pravou lásku? Dozvíte se ve Vlně.