Temné zvuky ze sklepa. O českém dungeon synthu s Mhorem a Dunkelbotem
„Musíme zahrát Diablo,“ zahlásili jednohlasně Mhor a Dunkelbot, když jsme ve studiu řešili, jaká skladba by měla otvírat díl Špíny o dungeon synthu. Oba dva zástupce tohoto obskurního žánru, který staví na temných zastřených zvucích evokujících ozvěny starých sklepů, k němu totiž přivedly soundtracky ke starým videohrám. Ve Špíně se nyní zastavili představit své první nahrávky, které nedávno vyšly.
Dunkelbot i Mhor o své hudbě mluví jako o příběhu, který je inspirovaný atmosférou nasávanou během toulek přírodou, na které velmi rádi vyráží. Občas při nich sice narazí na polorozpadlý hrad, ale jak se shodují, středověká tématika pro ně není zásadní, přestože je pro dungeon-synth v podstatě žánrovým kánonem. Není divu, zlověstným syntezátorovým melodiím se v 90. letech věnovali hlavně lidé z blackmetalové scény, kteří si na středověká a fantasy témata potrpí. Svůj dungeon synthový projekt měl například i Fenriz z legendárních Darkthrone.
Jak dvojice hostů ukázala na výběru skladeb, které si do pořadu přinesla, za 30 let existence žánr prošel řadou změn a má řadu vlastních, často velmi bizarních, subžánrů. Zazněl například projekt Diplodocus, který svůj styl popisuje jako dino-synth. Mhor se svým skladbám snaží dodat osobitost vrstvami vlastnoručně pořízených nahrávek zvuků přírody i hlasů svých přátel. Dunkelbot do práce na své první nahrávce dokonce vtáhnul svého syna, který mu navrhnul logo. Na hudbu samotnou prý jen stručně poznamenal „dobrý“.
Zatímco Dunkelbot už má za sebou první vystoupení, Mhor je zdrženlivější. Dungeon-synth podle něj není hudba na party. Představit si je prý schopen jen situaci, kdy si na večírku zajdete do sklepa pro víno a tam někdo bude jen tak mimochodem hrát na synťák. Chvíli budete poslouchat a pak radši zase půjdete, „protože je stejně nějakej divnej.“
Má dungeon synth své subžánry? A hodí se tato hudba na party? Své nové nahrávky přišli do Špíny představit Mhor a Dunkelbot.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
