Těšíme se, jaké překážky a výzvy ještě přijdou. Jak vypadá budoucnost vydávání hudby podle tuzemských interpretů?
Umělci, kteří na streamovacích službách neprosperují, se podle výkonného ředitele Spotify Daniela Eka nepřizpůsobili době a vydávají hudbu zastaralým způsobem. Víc než kdy jindy je podle něj zásadní interakce s fanoušky a častější releasy. Jak se tato předpověď promítne do tuzemské scény? Zeptali jsme se jejích výrazných zástupců.
„Nelze vydávat hudbu jednou za tři nebo čtyři roky a očekávat, že to bude stačit.“ Tyto věty nabírají zcela jiný rozměr ve chvíli, kdy vycházejí z úst šéfa největší streamovací služby, která podnebí pro hudebníky v podstatě vytváří. „Nemáme jinou možnost než se tomu přizpůsobit a udělat ze sebe trochu víc youtubery a influencery,“ říká frontman kapely Lake Malawi Albert Černý. „Cítím čím dál větší tlak vydávat hudbu pravidelně.“
Pohled výkonného ředitele Spotify podle něj reflektuje snižující se schopnost lidí soustředit se. Důraz je kladen na kratší, ale častěji podávané informace. „Nevím, jestli je to úplně dobře a jestli by s tímto přístupem vznikla hudba typu Pink Floyd nebo album Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band.“ Interpreti s interaktivním přístupem k fanouškům, kteří na ně dokážou rychle reagovat, to podle Černého dotáhnou nejdál a stanou se tak časem méně závislí na labelech nebo PR agenturách.
V očích zpěvačky a skladatelky Lenny jsou opravdoví mistři řemesla v hudebním průmyslu ti, kteří se úspěšně přizpůsobí době a k tomu si zachovají osobitost. Jakub König z kapely Zvíře jménem Podzim alias Kittchen zase vidí princip častějšího vydávání a lepší komunikace s fanoušky jako něco, co samo o sobě aktuální situaci v hudebním světě nezlepší.
„Docela dobře by mohlo všechno fungovat, kdyby se streamovací služby obrátily s větší pokorou k tomu, co stojí na počátku – k hudbě a všemu, co s námi dokáže udělat.“ Sám sebe vnímá jako tvůrce, který se při řešení finanční stránky věci necítí komfortně a nejspokojenější je, když se může soustředit čistě na hudbu.
Veronika Zemanová z dua Kalle zase vnímá prohlášení Daniela Eka jako účelové. „Nová hudba často znamená nové posluchače, tedy i nové zákazníky a příjmy pro Spotify.“ Zároveň se ale necítí součástí hudební sféry, které by se to týkalo.
Instantnost je podle ní trend, který bude určitě pokračovat dál. „Určitým interpretům stačí vydat jeden nebo dva singly, které mediálně podpoří skrze klip a sociální sítě.“ V jejím případě ale stále platí, že když ji zaujme nějaká kapela, ráda si pustí celé album, protože to o ní vypoví mnohem víc.
Jaké překážky ve vydávání hudby očekávají domácí interpreti? Poslechněte si celý příspěvek, ve kterém k tématu mluví Albert Černý, Veronika Zemanová, Jakub König a Lenny.
Související
-
Jak si poradit na hudební scéně? Přihlaste se na Czeching Skills
Pokud i vy máte svůj hudební projekt, zajímá vás téma budování hudební kariéry a chcete se zorientovat na scéně, přihlaste se na další Czeching Skills.
-
Od povrchnosti až po jazz. Budoucnost hudby podle zahraničních profesionálů
Posledních deset let nadobro pohřbilo koncept žánrů a jejich subkultur a vytvořilo celosvětový hudební tavicí kotel popu.
-
Výkřiky do tmy a tyranie clicktivismu. Jak se změnil aktivismus hudebníků v době sociálních sítí?
Rčení „mlčeti zlato“ nemusí nutně fungovat vždy, ale co když hudebnice a hudebníci zkrátka nemají potřebu se pokaždé vyjadřovat k aktuálním tématům?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
