Od povrchnosti až po jazz. Budoucnost hudby podle zahraničních profesionálů
Postihnout v kostce trendy a kolektivní témata v současné hudbě je vždy tak trochu chůze po tenkém ledě. Jedno je ale jisté: posledních deset let nadobro pohřbilo koncept žánrů a jejich subkultur a vytvořilo celosvětový hudební tavicí kotel popu. Na to, co bude dál, jsme se ptali na největším evropském showcaseovém festivalu Eurosonic profesionálů z hudební branže.
„Na scénu nastupuje nová generace, která v mnoha případech nepřichází hudebně s ničím novým, ale jdou do toho po hlavě a kreativně. Nejsou to kopie osmdesátkových nebo devadesátkových kapel či těch z nultých let. Je v tom nezměrná energie. Nemusí to být celé o tom, že jste temní, depresivní nebo naopak pozitivní,“ míní Robert Meijerink, programový ředitel festivalu Eurosonic.
Čtěte také
Tento optimistický přístup ale nesdílí například zástupce maďarského festivalu Budapest Showcase Hub Dénes Pecsi-Szábó: „Bojím se, že budoucnost přinese velkou vlnu povrchnosti. Hlavně v Evropě je tohle zatraceně silný proud.“
Laurent Marceau z Evropské vysílací unie nečeká od nové dekády žádné velké změny: „Osobní rovina k hudbě prostě patří a tak to má být. Hudba by měla být o tom, co je blízko vašemu srdci. To je zásadní.“
Márton Náray z proexportní kanceláře SoundCzech vidí největší nebezpečí v současné přemíře dostupnosti umění: „Nevím, co se stane s hudbou. Doufám, že se trochu odkloní od všech zkratek moderních technologií a začne se zase soustředit na svou kreativní stránku, vrátí se zpátky ke svým komunitám. Ano, samozřejmě, čím jednodušší váš výtvor je, tím rychleji ho můžete dostat ven k co nejvíce lidem. Ale to je dvousečný meč, protože to vede pouze k umění horší kvality.“
Čtěte také
Nejkomplexnější obrázek budoucnosti ovšem přichází od zástupce ředitele francouzského rádia FIP Hervé Riesena: „Každá dekáda s sebou nese nový žánr už od počátku minulého století. Jazz, rock&roll, disco, funk, new wave, v devadesátkách to byl grunge nebo exploze elektra, techna i žánrů jako hip hop a v nultých letech jsme pak byli svědky velkého návratu rockové hudby. Pak se věci uklidnily, vývoj se zpomalil. Dnes cítím v hudbě celého světa africké vlivy. To je přirozené, to jsou přece kořeny všeho. V Africe to vše začalo. Ale budoucnost je podle mě v jazzu.“
Kteří umělci budou diktovat trendy budoucnosti? Jaká jsou největší nebezpečí pro světovou hudební scénu? Poslechněte si celý příspěvek.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
