Titulky článků často lžou. Na vině není internet, ale obchodní model médií, říká analytik Šlerka

11. březen 2021

Australský profesor psychologie Ullrich Ecker zkoumal v sérii studií publikovaných v Journal of Experimental Psychology: Applied moc titulku. Zjistil, že nadpis může zásadně ovlivnit, co si z článku zapamatujeme. „Dominantní roli pro konzumaci zpravodajství hrají pro mladou generaci sociální sítě. Zhruba 50 procent těchto uživatelů si informaci bere z náhledu, tedy z titulku, krátkého perexu a fotky,“ popisuje analytik Josef Šlerka. Jak nás tedy titulek dokáže ovlivnit?

Josef Šlerka, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a výkonný ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, potvrzuje závěry studií, které shrnuje článek amerického magazínu The New Yorker: první dojem nad námi má obrovskou moc. „Způsob, jak nás zakotví prvotní informace, šetří naši energii. Máte nějakou energii, kterou můžete vydat na vnímání světa. Je pro vás výhodné, když si obrázek uděláte na první dobrou,“ vysvětluje analytik.

Čtěte také

Ohýbá tedy současnost novinářskou etiku? „Ve chvíli, kdy jsou informace ‚zadarmo‘, i když nejsou, platí se za ně reklamou a našimi nákupy v obchodech, tak je primárně vina na obchodním modelu médií, nikoliv na době nebo internetu,“ myslí si Šlerka.

Titulky kvůli příjmům z reklamy bývají zavádějící, přehánějí nebo i zkreslují. „Těch technik je celá řada,“ říká Šlerka v rozhovoru.

Jaké jsou to techniky? Jak česká média zvládají pandemickou krizi? A míří kvalita žurnalistiky do pekla clickbaitu? Poslechněte si celý rozhovor Vítka Svobody s analytikem Josefem Šlerkou.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.