Toxických psychóz je stále více, drogy jsou dostupnější, říká vedoucí lékař Národního ústavu duševního zdraví

Pacientům na oddělení, kde je Miloslav Kopeček vedoucím lékařem, je v průměru jen něco málo přes dvacet let. Zpravidla se poprvé v životě potýkají se psychózou. Oproti ostříleným bardům, kteří už zažili psychózu pětkrát, desetkrát, patnáctkrát v životě a na psychiatrii strávili významnou část svého života, většinou netuší, co se jim děje. K lékaři je poslali jejich blízcí, protože jim samotným se hranice mezi realitou a psychózou v tomto konkrétním životním úseku setřela.

Pro některé pacienty je to první bližší kontakt s psychiatrií, je proto potřeba jim věci více vysvětlovat, aby rozuměli tomu, co se s nimi děje, aby na léčbě spolupracovali. „Na druhou stranu ale spolupracující pacienti s první psychotickou atakou poměrně dobře odpovídají na léčbu a jejich stav se rychleji lepší,“ říká Miloslav Kopeček. Ani opakované hospitalizace však nejsou zárukou snadnější spolupráce v léčbě – u těžkých psychóz začíná léčba od začátku i třeba při desáté atace, neboť ji do značné míry komplikuje paranoia a podezíravost pacienta vůči okolí.

Čtěte také

Tomáš Vaněk mluví o paranoidní schizofrenii: Měl jsem pocit, že přijde konec světa

Významným spouštěčem psychotického onemocnění může být podle Miloslava Kopečka nezvladatelný stres. „Za tím stresem může být třeba šikana ve škole, nedobré zázemí v rodině, špatný spánkový režim nebo také užívání psychoaktivních látek,“ vysvětluje lékař. Užívání psychoaktivních látek pak může kromě jiného spustit i takzvanou toxickou psychózu. Takových případů je podle Kopečka čím dál více, na druhou stranu pacienti s toxickou psychózou poměrně dobře reagují na léčbu a psychóza nebývá tak urputná jako jiné její varianty.